Poezie

Ztracený klíč

Autor: VGd

Život mi mezi prsty protéká,
léta beží a smysl žití mi uniká.
Dříve jsem byl jinoch sladký a milý,
dnes jsem kmet utahaný a shnilý.

Léta bujará jsou dávno pryč.
ztratil jsem k tvému srdci klíč.
V zrcadle vidím svůj šedý vous,
vypadám, jako kdybych šťavel zkous.

Zůstaly mi už jen vzpomínky,
někeré bych napsal zlatými písmenky.
Některé bych vyšil černou nití.
Hlavní je, že slunce stále svítí.

Roky tečou jako řeky voda,
snad bych chtěl žít znova.
Znova bych dělal stejné chyby
a z naší lásky by zbyly jen sliby.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

VGd

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Člen
7 let před

…skvělé. Obraz života ze zlato-černých nitek .)

Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsou věci, které nikdy nepřebolí i když tisíckrát o to budeš stát. V Akášských spisech psá...
Zavěšená v dlaně borovice v rozpínavosti citových vzruchů v souznění s moudrostí letokruhů....
Deštivé mraky se po obloze táhnou, Naději na slunce nemám já žádnou. Jak uprchlík cítím se mez...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
Už v listopadu březen žádá, však den je krátký, kratší mysli, když jako hříšný upadává d...
Rudej svršek V kůži obra vylévá si srdce Kvůli klíčence K domovu, matce, chlastu &...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
Povstávám v oblacích a vítám vzduch.. Tiše se procházím nevnímám ruch.. V tichosti kochám se n...
Bůh musí být Bůh bude asi Žena Už tolikrát mě opustil A možná, nevím, také zradil Jen s ...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Sesypaná v rohu na anonymní hromadě nevěda jak se poskládat do úhledných řádků ne-smys...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Mráz mi běhá po zádech a hrůzou se mi tají dech co když probudím se zítra s- co když probud...
Život mi prestrel biedny stôl. Stvrdnutý chlieb,horkú soľ, skysnuté víno ponukol. Za dobr...
smutek dobrý skutek vřava půtek strach i smích perla na dlaních loučení i vítání lásky vyznán...
Jednou jsem nahoře, podruhé zase dole. Jednou jsem hradní pán, nebo spím ve stodole. Život je...
Za každý pohled do očí plných slz, přidávám si do bot, dobrovolně, a s vůní tragédie dva...
Jsi tu se mnou, ač necítím tvůj dech. Jsi můj a neseš mě na křídlech. Jsi čistá duše prost...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
Kdyby tak šel vrátit jeden den, sledovat hvězdy vycházející nad obzorem. Držet tě v láskplném...
Rozervaná   Terezín Trpělivě trpím a čekám, že se vrátíš. Trpělivě trpím a ...
Boj! Oj! Oj! Teď jsem tady pánem JÁ!   Plesk buch bác prohraje ten kdo se v...
Mistryně hvězdokup   Mistryně hvězdokup tančí vesmírem vyšperkována ozdobami zamrzlých le...
Vše je na světě hezké, když se ti splní sny dětské. Když máš sáček plný kuliček a hraješ ...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
0