Ze šesti strun loudí smyčcem sametové tóny
dívka, jež svírá mezi stehny nástrojový korpus
a ve stínu skal čnících z hlubin zádumčivé zóny
citlivě hraje ze zašlých časů sestavený opus.
Zní gamba hebkými tóny přes náhorní luka
a láká kosí flétnu splynout v procítěném páru,
aby vyvanula všechna představ nevítaná muka
z blízkého srubu, odkud v noci znějí písně z baru.
Ta dívka sama zasnila se v podvečerním chladu,
když zvuky gamby v jejím těle rozprostřely lad,
leč nezhasily věčnou trýzeň z lásky duše hladu.
Vtom měsíc v mračném nebi zaleskl se jako had
mezi drny, kde tráva tiše šumí v lesním řadu,
a hloubavý hlas gamby dívčí srdce ukonejšil snad.
Hlasité předčítání