Hebký vánek mě jako šál omotával,
k mým chodidlům se klanil neúnavně,
pod bílou halenkou jemně podfukoval,
a jeho sladký odér mě mámil vábně.
Za prahem mi zpíval falešně svou píseň,
a skrze dírku klíčovou se pak vloupal,
byl skryt pod pláštěm jak neúrodná sklizeň,
aby mé nahé tělo tajně sledoval.
Svými dlouhými prsty mi kšticí bloudil,
a vlasy pak roztancovával do rytmu,
zatímco polibek na mých ústech loudil,
své činy vysvětloval v logaritmu.
Jako vítr bez překážek jsi ke mně plul,
pak jsi mě jak pírko labutí odfoukl.