Poezie

Starý dům na nábřeží
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Motýlek
Toto dílo je (24/31) součást sbírky: 
Čtyři roční období
  

 Starý dům na nábřeží

dýchá  nostalgií.

Kolik tajemství

a příběhů zažily jeho zdi.

Kolik lásek i hořkostí

malých dramat a radostí,

výher i proher,něžností.

 

Řeka plyne jako život.

Odnáší příběhy

do větší řeky, veletoku,

pak do moře,

kam se vlévají všechna hoře

laskavosti i nespravedlnosti,

a naplňují  tak paměť lidstva.

 

Stará vrba moudře vlaje

splývavými větvemi.

Příběhy nejprve však pročeše

hřebenem listoví,

to pro dodržení zpovědního tajemství

rozruší na věty, slova a výkřiky tak, 

že nikdo se nic nedoví.

 

5/5 (1)



<< Část 23         Část 25 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Na hrázi rybníka v lese kvete podběl
Podběl   Skromný a nenáročný na jalové hlíně vyvážce, či na příkopu podle sluneční z...
Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta. Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá p...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Za pár dnů přijdou ledový muži. Led je cítit venku již teď. Holky se válejí v chladné ka...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Jako koule v kulečníku, tak se často potácím, ať když do mě někdo vrazí, se hnedka neskácí...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Své ruce pnu do větví   VĚTVÍM SE   plna touhy zanechat v té kůře srdce otisk pou...
podnázev: po červeném vině viníkem V opojení Rozlil jsem víno Asi přímo do tvých očí pr...
Kdeže ty loňský sněhy jsou vzal je ďas a my zpiti pod obraz kráčíme noční krajinou   ...
Vím, že bych neměla tu sklenku na noc pít neb stala se mou večeří a já v ní hledám kli...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
Na zem padá vločka sněhu, chci tebe a tvou něhu. Zahřát ruce, pohled do očí, stokrát než Zem...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Taneční mistr krouží sálem, jednonohý je tu žalem - ámen Taneční mistr - lakýrky, kravat...
Mapa Antarktidy ... na dveře svou adresu píši Ti
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Čeho si na sobě cenit? Za co si pochvalu dát? Chtít se zkusit změnit? Nastolit si nový řád? ...
Ráno ve vlaku, každý přemýšlí. I ve snu. Krajina ubíhá netečně, A člověk zamyšlen, pono...
Položím ruku na nahou hruď Srdce BIJE Bije pro koho? pro co? Bije pro mě, abych mohla žít Bije...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
i dont feel the best Maybe I’m just depressed Again And again. The world is rolling behind me Everythin...
Po rozevlátých vlasech bříz po zlátnoucích strništích po kuličkách pámelníku po ptačím k...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Jsem člověk, jsem žena, o půlnoci porozena. Jsem dítětem, jsem dcerou s duší pokroucenou. Jsem v...
Při úklidu svého srdceJsem našel kousek tebeKdyž držel jsem ho v ruceUviděl jsem NebeVždyť ten k...
oči upřené do reflektorů, oba slepí, napůl hluší, ale srdce nám divoce bu...
0