Poezie

Bříza

Autor: Motýlek
Toto dílo je (21/31) součást sbírky: 
Čtyři roční období
  

 

Jak jsi něžná břízo milá

celá jsi se vystrojila

do jarního hávu.

Splývá tvoje dlouhé proutí

měkké, hebké, nezarmoutí

jehnědami, drobným lístkem

svěží jarní trávu.

 

V bílém kmeni míza tepe

prudkým jarním kolotem

tam, kde by tě poranili

proudy slz by vyskočily

kap, kap, skrápěly by

vyschlou zem.

 

Kolik ptáků navštíví tě

zobou první brouky

akrobatky sýkorky

na visutých hrazdách větví

předvádějí s grácií

krkolomné kousky.

 

Všechny těšíš

půvabem svým

ty nevěsto bílá

pro umělce, malíře

svátečně ses vyšňořila.

Staletími zachycují

proměnlivost v čase

vzdávají hold kráse.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 20         Část 22 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
Čemeřice Může být ještě všude kolem sníh a ony první ze všech květin prorazí sněž...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
Od soumraku do úsvitu pavoučí síť v srdci pletu. Kapka vody na ni padá, srdce mé tě stále hl...
uprostřed pokoje před skomírajícím světlem posledních svící, ,,to prej, aby byla trapná r...
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha - ta stojí mi za hřích. &...
Jarní  Když jarní tání říčky naplní tráva je řídká mezi listím z podzimu, budí ...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Vůní lučního květu hlavu tvou ti spletu. Pod okny s ním budu stát, tiše řeknu: mám tě...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vlahé letní ráno vládne ticho, mír a klid naruší jen lehké třepotání to motýl zavrtěl se ...
  náš vztah má datum splatnosti – spočítej všechny špatnosti vynásob je radostmi ...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
Tam, tam za tou duhou je přesně ten keř a nikdo mi to nevymluví. Proč se smějete ka...
Vidím ruce zkoumající mé křivky.  Slyším mojí vášeň pronikat ven. Cítím tvůj jazyk  ...
Lásko moje, jsem a budu jenom tvoje. Slova tvá tak sladce zní, jsou milá, laskavá a pro mě nevš...
Malý celostní svět uzrál na hladině okamžiku právě  T E Ď!   Vše dokonalé ...
žral jsem tě pro tvoje kozy - žral a proto furt za tebou lozil. a když jsi mě nenechala si ani...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Přátelství — i koruny stromů si v podvečer tiše o něm povídají, když svými lístky se dot...
0