Jak jsi něžná břízo milá
celá jsi se vystrojila
do jarního hávu.
Splývá tvoje dlouhé proutí
měkké, hebké, nezarmoutí
jehnědami, drobným lístkem
svěží jarní trávu.
V bílém kmeni míza tepe
prudkým jarním kolotem
tam, kde by tě poranili
proudy slz by vyskočily
kap, kap, skrápěly by
vyschlou zem.
Kolik ptáků navštíví tě
zobou první brouky
akrobatky sýkorky
na visutých hrazdách větví
předvádějí s grácií
krkolomné kousky.
Všechny těšíš
půvabem svým
ty nevěsto bílá
pro umělce, malíře
svátečně ses vyšňořila.
Staletími zachycují
proměnlivost v čase
vzdávají hold kráse.
Hlasité předčítání
