Poezie

Dumky večerní

Autor: Motýlek
Toto dílo je (10/31) součást sbírky: 
Čtyři roční období
  

Vnímáš

          to ticho?

Sluce

         se kloní

                  k západu

na hladině

         jen drobné

                      chvění.

Uveď

         svou mysl

                     do klidu

pozoruj

         krásné

                  zrcadlení.

   Foto: Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 9         Část 11 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
Krasohled osudu z neznámých důvodů přiláká zvědavého  pozorovatele.   Netuší v nejm...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Kdo mi co dluží a kdo nedluží? Hoří západ v kaluži vztahů. Hasíme malé velké požár...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
jsou horší věci než je smrt - třeba si objednat zas další pivo a čekat že stane se víc ne...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
Až zjistíš, že už tu nechceš být. Až sbohem dát budeš chtít, přesto svým životem buď si ...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
Obloha jasná, prý svítá už asi. Jen tak si sedím a čechrám si vlasy.   Životem znaven...
Chtěli jste být hrdiny? Zachraňovat princezny, zabíjet draky, lidský chrup před plaky? Líté bo...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Ostrovy Nevím, zda mám talent a je mi to celkem jedno. Jako člověku, který si rád píská ...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
Když tě hlava z lidí bolí, když tě někdo z rodné vsi pomluví, je tu les. Pomáhá odvanout ...
0