Poezie

Mlžná

Mlžná
Autor: Motýlek
Toto dílo je (28/31) součást sbírky: 
Čtyři roční období
  

Mlžná 

Tak je tu zas

listopadový čas

mlžné nostalgie.

Kapka si kapkou

ruce myje,

jedna se s druhou

sloučí,

vpije

v pohár

všehomíra.

Blízkost propojí

s dálinami,

skutečnost

s fantazií

a naši milí,

přítomní i odešlí

jsou v tomto čase

ne jen

ve vzpomínkách

 s námi zase.

V plamenech svíček,

žhavících ohnišť,

světle luceren,

i tam, kam návštěvy

běžně neberem.

Na poličce

mezi kartáčky

v ulomeném klíči,

mezi hvězdami

a zakutálenými míči.

Při západech slunce

i v teple krbů

je dobré mít

někoho vedle sebe

kdo udělá Ti vrbu.

Když ne, zahleď

se do plamene,

schouli se do deky –

on si vzpomene.

 

 

 

V Litomyšli dne 18. listopadu 2020    

Foto: Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 27         Část 29 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
Ztrácení Umírání Bolest Strach Slzy padající Do klávesnice Rozmazaná písmena V sešitu ...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
Pouliční lampy v řadě chtějí všechno kolem znát. Poctivě tu svítí na zem, tomu, kdo se nech...
příval horečky v mozku tiká budík, s trhavinou ... Rauš posedlosti v očích zračí se nejz...
Co je štěstí? Kolik je na světě lidí a každý je spatřuje v něčem jiném,  v každé et...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
V zámeckých zahradách   Zámeckými  zahradami se ráda procházím. Na jaře mě rozkvetlá mag...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Jen tak se brouzdat ranní rosou ještě než dorazí zubatá s kosou. Jen tak se procházet tou l...
Víš, kde nachází se láska? Tam, kde oheň v krbu praská. Tam, kde není žádný troud, kde sr...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
Andělské požehnání pro zemi Bohem milovanou Anděl Přítomnosti žehná zemi zaslíbené posvátnou...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
Podzim je potvora zároveň nádhera. Noci moc dlouhé, nahodit chill a pohoda. Občas je dobrý držet...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
Je v nebi. A nebo kdoví kde je? Prošel branou. Ale co je za ní? Cháron s loďkou, milí příbuz...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
0