Poezie

Požár v kaluži

Autor: Motýlek
Toto dílo je (14/31) součást sbírky: 
Čtyři roční období
  

Kdo mi co dluží

a kdo nedluží?

Hoří západ

v kaluži

vztahů.

Hasíme

malé velké

požáry,

foukáme si

bolesti, popáleniny.

Zlaté střípky odlesků

nás drží v naději,

že nezabřednem

do bahna,

vymaníme se

ze stesků

a začnem znovu

ŽÍT!

Mít zase NADĚJI

VĚŘIT,

že v každé kaluži

je i kousek nebe –

někdy ze zlata.

  Foto: Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 13         Část 15 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
TUNEL je tma, SLUNCE je teplo, SRDCE je dříč, KOPEC je světlo, ÚSMĚV je máma, DĚTSTVÍ je pryč, ...
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Jsem panna ve výloze Pozoruji korzující dav na ulici Záplavy baťůžků, tašek a kabátů Slyš...
Sen o prvotním vesmírném tanci Tajemný tón SVĚTLA prvorozené magické písně zrozen je v moři ...
Mít tak sílu devětsilu jeho moc kouzelnou.   Budí jaro hlídá zdraví temnou s...
Zachumlám se do červánků, budu jedním z nich. Vrabci, kosi, pěnkavice zpívat budou ve větvích...
Takové divné rozpoložení   Nemám v tom jasno jako za mlhou něco se rýsuje něco ...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
Struny podzimu   Zas znějí tóny něžné melodie to podzim zvolna přichází u srdce jímá lehk...
Slova jak vlny valí se kolem. Kdo se naučí ty vlny spoutat ten vyhrál boj jménem Život. Slova...
život je zábavný. šťastný i bídný a vlastně takový jaký si uděláš - můžeš žít s...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
Zima si pomalu odchází. Suchá a nevzhledná umočená Morana se ozdobí ulitami mrt...
Navštívil mě motýl, usedl na mou hruď, stáhl svá křídla potemnělá, šeptal mi: „Jen...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
Nespavá   Když si tak stýskám prstýnkem z pohádky beránka co nás všechny spasil ...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
Strach nad městem . V myslích to je co sídlí nad městem krajem, státem, světem. Sk...
I   již stojí zde - na břehu říčním - daleko černých stěn přehradních vě...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
Taková jednoduchá jednoduchá věcička psací pero to je Je to pecička a je moje. Pero psací ...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
Taneční mistr krouží sálem, jednonohý je tu žalem - ámen Taneční mistr - lakýrky, kravat...
0