Z pohlednice
Vím teď jistě, že jsi sice omámená z pohlednice.
Avšak zítra bude jinde a pak tady dnes však támhle.
Mě omámí tvoje vnady ale takhle zase náhle
Fjůůů…uletí. A to se stane potřetí.
Nejsem z těch, co říkají hele.
Seď si doma u postele,
abys byla holka k světu.
Jenže tahle láska v letu otráví i popelnici.
Natož mě a tím chci říci:
Nejsem z těch, kdo hází kámen,
aby s láskou byl už amen.
Já jsem muž a zvedám oči.
Na ústa tvá na obočí.
Chci tě hladit, abys byla,
navždy moje žena milá.
Zavři dveře, zhasni svíci.
Hoď do ohně pohlednici.
Změň si jméno, vem si moje,
půjdem spolu do pokoje.
Hledat štěstí svojí doby,
které přichází sem co by – láska.
Zahoď už tu pohlednici.
Pojď už ke mně, dej si říci.
Hlasité předčítání
