Poezie

Wilsonův les v mlze

Autor: Motýlek
Toto dílo je (6/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Wilsonův les v mlze

Černo-bílá

           tajuplná

                   mlhavá

                          krajina

                           zahalená

                 v záhadách

           navozuje

     zasmušilost   

 v našich duších.

Ticho

         zrovna

               hmatatelné

                      zachmuřené

                   jak lepkavá

                tekutina

          oblévá

 okolí.

 Prasknutí

         klacku

                pod

                        nohou

                                 třeskne

                          jak výstřel

                       pistolí

              jako stav

           mysli

 tísní a nebolí.

Fotografie Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 5         Část 7 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
S věnováním Těm, kteří jsou nuceni s obdobným údělem žít;  Darováno Všem, již svým citem...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
Moje šílenost V cele lebky Naráží poťouchle do Čelní kosti Proto teď bolí mě hlava  ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Smutní lidé pláčou smutná je flóra i fauna s úsměvem jim předčítám deník smutného klauna...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
Někdy cítím se jak pes přivázanej v lese, někdy cítím se jak hrdina z povídky jáma a kyvadlo...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
říkám si proč ne – i když... co já vím o tom? - není čas přemýšlet - možná až potom - ...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
(Pana) Asi je ráno do tmy za víčky tlačíme se mi mihotavé světlo asi je ráno a já za...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
0