Poezie

Wilsonův les v mlze

Autor: Motýlek
Toto dílo je (6/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Wilsonův les v mlze

Černo-bílá

           tajuplná

                   mlhavá

                          krajina

                           zahalená

                 v záhadách

           navozuje

     zasmušilost   

 v našich duších.

Ticho

         zrovna

               hmatatelné

                      zachmuřené

                   jak lepkavá

                tekutina

          oblévá

 okolí.

 Prasknutí

         klacku

                pod

                        nohou

                                 třeskne

                          jak výstřel

                       pistolí

              jako stav

           mysli

 tísní a nebolí.

Fotografie Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



Předchozí / následující díl:<< 5. Příběhy mrazu    ●    7. Tající vločka >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Další novinky autora:

Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Další novinky autora

Výběr žánru/díla

Ze stejného soudku

času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Našeptává slůvka tklivá, o tom jak je těžké býti, o tom jak je krása pomíjivá, když n...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...

Výběr žánru/díla

Ze stejného soudku

vstát stát roztáhnout závěsy ležet pozorovat nekonečnou němost stěn ležet pí...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
Ztráceli jsme se dál Jeden druhému z dohledu Tak, jak jsme každý sám Hledali svou cestu. Zbyly ...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Včera jsem křičel Křičel jsem na svět Křičel jsem hlavně na sebe Promiň mi, zasraný světe ...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
Polámané stonky květin, Ohořelá svíčka na oltáři, K cíli zbývá jen pár setin, Hlav...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
Připadá mi jako by inteligence dostala baseballovou pálkou na sestřelení stroje reagovat válkou?...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
Jako mořských vln náraz štěpící staleté útesy kousek po kousku odlamujete z nás zbytky toho č...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
0