Poezie

Šlépěje času

Ledové šlépěje
Autor: Motýlek
Toto dílo je (23/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Šlépěje času

 

Šlépěje času

odtávají pamětí generací.

Krví zaplacené

slzami získané zkušenosti

zapadají prachem zapomnění.

 

Staré a přežité

myšlenky stávají se

nepohodlnými

vládci a novátoři,

je nahrazují a mění.

 

Zaručeně správné

v rámci pokroku

moderní a úžasné

umělé a sterilní

nahradí nepotřebné .

 

Odtrhli jsme se od přírody

pasovali na vládce tvorstva

ničíme, drancujeme, trávíme

jen dočasu, nevíme jak dlouho

potrvá než ZEMĚ řekne NE!

 

 

 

 

V Litomyšli dne 14. února 2021

Text i foto Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 22         Část 24 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
Stará dáma Stará dáma, rozhledna na Děčínském Sněžníku shlíží z úctyhodné výšky st...
v propasti lásky prvotina z jara 2016   je to touha po štěstí smutného člověka jenž ví ...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
Rudej svršek V kůži obra vylévá si srdce Kvůli klíčence K domovu, matce, chlastu &...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Andělské požehnání pro zemi Bohem milovanou Anděl Přítomnosti žehná zemi zaslíbené posvátnou...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
vždy jsem chtěl sdílet s těmi co pochopí. vždy jsem chtěl sdílet napříč časem. - ...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
You are never going anywhere Karen. Klepá se na konci zesláble, kdeže skončila ta hlava bože váha ...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
Obklopenej v kleci třemi zdmi a jednou mříží, nemůžeš utéct pryč, můžeš jen dovnitř. ...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
Pobuda domuprostý, jehož nika pozadí hostí, dlaní v hrdle lahev svírá, pach pudí odpor i ta nouze...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
0