Poezie

Šlépěje času

Ledové šlépěje
Autor: Motýlek
Toto dílo je (23/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Šlépěje času

 

Šlépěje času

odtávají pamětí generací.

Krví zaplacené

slzami získané zkušenosti

zapadají prachem zapomnění.

 

Staré a přežité

myšlenky stávají se

nepohodlnými

vládci a novátoři,

je nahrazují a mění.

 

Zaručeně správné

v rámci pokroku

moderní a úžasné

umělé a sterilní

nahradí nepotřebné .

 

Odtrhli jsme se od přírody

pasovali na vládce tvorstva

ničíme, drancujeme, trávíme

jen dočasu, nevíme jak dlouho

potrvá než ZEMĚ řekne NE!

 

 

 

 

V Litomyšli dne 14. února 2021

Text i foto Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 22         Část 24 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
Pobuda domuprostý, jehož nika pozadí hostí, dlaní v hrdle lahev svírá, pach pudí odpor i ta nouze...
Nastala revoluce, nadšený průvod následovníků míru agresivně mává vlajkou v ruce. Mávátk...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
V závislosti na délce noci jsme shledali svou tvář příliš starou, zvrásnělou a nehezkou na po...
Postrádáme soudnost, nalézáme vlastní zhroucení v naplnění a naplnění ve zhroucení Jsme ztr...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
fuj! dej to pryč! tohle ti nesluší… šperky a piercingy na těle. na uších. raděj si sundej sv...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
všichni jsme otroci osudu ač já věřil že jím nebudu. však když se štěstěna náhodou oto...
Kovovým monstrem vezu se, Tkví mi v hlavě, zda svleču se, Ze všeho temného, co na mě vidí, Ne...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
v propasti lásky prvotina z jara 2016   je to touha po štěstí smutného člověka jenž ví ...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
vždy jsem chtěl sdílet s těmi co pochopí. vždy jsem chtěl sdílet napříč časem. - ...
Stojíme ve frontě regimentů módy a nenápadně sledujeme okolní dění Jsme pod dohledem Hlídací...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta. Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá p...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...
0