Poezie

Slovní průjem

Předem sorry za tu zvrhlost a díky za pochopení.

Proč, chlapi, často chceme vidět holek nudes,

přeměřujem si svý přirození

a machrujem tím, kterou jsme obtáhli?

Nad jejich nahejma fotkama vyvalujem bulvy

a slintáme jak při mrtvici.

Můžem být střízliví, nemusí jít o kecy

běžně vymletý při vopici.

Vztahy nejsou jenom o oný činnosti,

žádný.

Děti a svatba? To radši drogy a fanklub.

Spoustu fanynek, fanoušků a holek plný sály,

vyprodaný, jako policejní bály.

Nemusí být vždycky idyla,

však nedělejme, co se nedělá.

Prostě chovat a radši ptáčnice,

než oblečení trhat.

Prostě chovat, neurážet, neobtěžovat.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nejdelší noc v roce, noc kdy zmírá slunce. Znovu se zrodí, ráno bude zas ve vesmírné bu...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
Mapa Antarktidy ... na dveře svou adresu píši Ti
Ahoj krásko, co jsi zač?   Tvůj hlas zní hluboce, je ostrý, jako nože protíaj...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
Nemíním se nijak přít, jen maniakální jsem, když věřím si, věřím v ně věřím v nás a...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
Co může být horšího, je to jak noční můra, či zlý sen. To se prostě probudíš a je zase hez...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
Teploty jdou dolů. Vyser se na školu a pojď se mnou ven mrznout, vždyť je příjemně friš...
„lidi jsou zákeřný svině!“ vykřik a vlezl do skříně. - v skříni sám hnil a honil ...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
0