Poezie

Duše má

Autor: Majda

 Pavoučí sítí protkaná

křehká a bezbranná

jemným citem spoutaná

tichá a pokorná

pod kůží schovaná

TEĎ

na světlo prodraná

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Majda

Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Jsou věci, které nikdy nepřebolí i když tisíckrát o to budeš stát. V Akášských spisech psá...
Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
Sesypaná v rohu na anonymní hromadě nevěda jak se poskládat do úhledných řádků ne-smys...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
ty, nepravém odsouzená neznalým zatracená dej mi jiný stupen vědění úhel vidění ulev od mi...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Vyhnilá ze středu svého bytí ze džbánu piju svůj absurd drink otupěle jen v noci svlíkám ...
Objevuješ se vždy, když za oknem padaj kapky - přicházíš znenadání, nezvaná, věčná S obliče...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Linkovaným sešitem čárám slova s pocitem prázdna Vytrvale, neurvale v každém řádku ...
Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
Vyplul dřevěný koráb časně z rána na vlnách se houpá jak hejno kačen na rozvášněném mo...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Korálky přátelství posílám po niti Korálky barevné vplétám je do sítí Korálky něžné co du...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Kopeček Znám jedno místo na světě oblý kulatý kopeček na něm malá stráň velký tak asi ja...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Za pár dnů přijdou ledový muži. Led je cítit venku již teď. Holky se válejí v chladné ka...
Do topících se očí Kopal jsem, Když přecházel jsem splín Bodá mě U srdce, když dou...
Vzdal-li ses - všech peněz a vzlétáš přesto nad oblaky - Budiž omámen   Vzdal...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
„Řekni pejsku: jsem tam já?“ Udiveně na mě zíráš hlavu kloníš ouška vztyčíš...
0