Poezie

Muž, který není pro mě

Autor: Ema Lenz

Našla jsem já zalíbení
v muži, který pro mě není.
Jednou jsem ho spatřila
a ihned jsem věděla,
že je to muž nádherný,
pro mě jako stvořený.
Je to mladý klučina
a jak začne mluvit,
skoro ani nedýcham
a začínám se modlit.
Přála bych si ochutnat
jeho rudé rty
a do ucha mu zašeptat:
Srdce mého pán jsi ty.
Když se ale podívám
na jeho snědou ruku,
vidím snubní prstýnek
a hned mě škrábe v krku.
Jeho srdce dobyla si
žena v celku jiná,
a taky mu porodila
hezoučkého syna.
Lásku já jsem nepoznala,
vždyť jsem ještě panna,
ovšem plamen rozhořel se
zčista z nenadála.
Přestože jsem dívka klidná,
taky celkem stydlivá,
když ho vidím, byť jen chvíli,
krev se ve mně rozbublá.
Skočit na něj,
to bych chtěla,
sako z něho servat,
hupsnout spolu do postele
a pak si užívat.
Řídit umí, mluvit umí,
kariéra slibná,
vedle něho byla bych já
jistě žena vlivná.
Je těžké se na něj dívat
a při tom si říkat,
že ho nikdy nesmím líbat,
protože je ženat.
Láska to je pěkná svině,
nechá nás litovat, přemítat
a vzlykat,
nad muži co nemůžeme
prostě nikdy získat.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Ema Lenz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

pod svlačcem brouzdá rytmem trávy stín   a někde nad hvězdami pootevře mrtvým...
 Vlní vody času pohupují předjařím v uvolněném rytmu nevázaného veselí.   Pr...
Tak jako nepolíbené rty baží po bažině lepkavých slov a terapii Tak jako prázdné...
Je chladný zimní den a já byl sněhem znesvěcen. Děti na hřišti hokej hrají. Stromy se jim s n...
Neumíš kreslit? Krasopisně psát? Zpívat, básnit, textovat? Na žádnej hudební nástroj hrát? ...
Než víčka mrknou, noc střídá ráno, nezmůžeme mnoho změnit, vše zdá se být dáno, plody tvr...
Kdo mi co dluží a kdo nedluží? Hoří západ v kaluži vztahů. Hasíme malé velké požár...
Houby, houby, houbičky, krasavice načechrané, podvinuté, lupenaté tajuplné, milované. ...
Nemoc je služebníček Boží, je v nás tak jako Duch a kdo ji do svého srdce vloží. uzavř...
Starý mostek   Mostku od nikud nikam vábíš mě a přitahuješ tak krásně neužitečn...
Jako když motýl zatřepe křídly jako když slunce zahřeje tvář jako když pohladí někdo milý ...
Světlo   Jít za světlem dýchat a žít – světlem naděje nepřežívat – spoustu času j...
Jako oddych Naneseš pár slov na papír Stejně jsi předtím svačil rohlík s umělým točeným sal...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Provázky deště zchladí mi skráně skryjí mé slzy omyjí dlaně i srdce mé ryzí   hork...
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....
Nejdelší noc v roce, noc kdy zmírá slunce. Znovu se zrodí, ráno bude zas ve vesmírné bu...
Bez lásky žít se nedá, Má tvář je propadlá a bledá... Ta bolest v srdci neustáv...
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...
~ Při meditaci nad výškou, překrásný Let na čas se dívám ~ Pomník pro všechny: - kdo přiš...
Hostina pro vrány, lišky a vlky Pro všechny po mase prahnoucí krky Houpou se, visí si, do země civ...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
(Pana) Asi je ráno do tmy za víčky tlačíme se mi mihotavé světlo asi je ráno a já za...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
Vychovaný mezi vlky, spolu žít, spolu lovit spolu dělit se o pelechy. Je to uzavřený kruh, an...
Odpusť mi moje hříchy, já si na krále hrál a byl plný pýchy, proto jsi jak květina uvadla, na...
0