Muž, který není pro mě

Našla jsem já zalíbení
v muži, který pro mě není.
Jednou jsem ho spatřila
a ihned jsem věděla,
že je to muž nádherný,
pro mě jako stvořený.
Je to mladý klučina
a jak začne mluvit,
skoro ani nedýcham
a začínám se modlit.
Přála bych si ochutnat
jeho rudé rty
a do ucha mu zašeptat:
Srdce mého pán jsi ty.
Když se ale podívám
na jeho snědou ruku,
vidím snubní prstýnek
a hned mě škrábe v krku.
Jeho srdce dobyla si
žena v celku jiná,
a taky mu porodila
hezoučkého syna.
Lásku já jsem nepoznala,
vždyť jsem ještě panna,
ovšem plamen rozhořel se
zčista z nenadála.
Přestože jsem dívka klidná,
taky celkem stydlivá,
když ho vidím, byť jen chvíli,
krev se ve mně rozbublá.
Skočit na něj,
to bych chtěla,
sako z něho servat,
hupsnout spolu do postele
a pak si užívat.
Řídit umí, mluvit umí,
kariéra slibná,
vedle něho byla bych já
jistě žena vlivná.
Je těžké se na něj dívat
a při tom si říkat,
že ho nikdy nesmím líbat,
protože je ženat.
Láska to je pěkná svině,
nechá nás litovat, přemítat
a vzlykat,
nad muži co nemůžeme
prostě nikdy získat.