Poezie

Pod rouškou

Autor: SvitiPis

Horko a popraskané ruce,
V ústech sucho a bolavé plece.
Uz to trvá několik dní.
Tento okamžik nemůže být poslední.
Samota v náručí davu
odráží viditelnou vadu.
Kde ses tu vzala a proč nejsi vidět?
Lásko, o strachu musíš tolik vědět.
Tváři zahalená, úsměve skrytý,
oči unavené a kapsy plné bídy.
Kde jste se vzali?
Odkud jste přišli?
Ve svém oněmění lidé křičí,
že prý dost už stačí.
Nechtějí už být schovaní
Víc a víc od sebe se vzdalující,
figuríny bez radosti ,
plačíc pod šátkem bezpečnosti
a naříkajíc nad životem pod maskou,
už bez síly a plní strachu prahnou
po trošce citu.
Jak moc nyní chybí obětí,
Teplo lidského soužití,
kdy ruka ruku pevně stiskla
při setkání dvou duší, a teď jen skrz skla.

Ještě moment vydrž, člověče,
tvoje mysl už odvykla vidět tváře.
Ale zkus být tím blíže, ne kůží ale srdcem
Hleď do očí zpříma a ostře,
směj se a drž se chvilek, kdy nikdo se nedívá,
sejmi roušku, a vzpomeň jak se dýchává!
Nasaj kyslík z plna do plic.
Čistý a ryzí jak tehdá, kdysi.
Neboj se, přežiješ,
ducha probudiš, pak zase ožiješ.
Věř tomu, že není to navždycky.
Až ten moment přijde, bude to magický,
až nadechne se svět a usměje se na sebe.
Probuzený člověk se zachvěje
při pohledu do známé tváře s úsměvem do široka,
Beze strachu, bez bázně,
budeme znát svoje ctnosti národe!
Je to zkouška, jedna z mnohých.
Vydrž ještě Čechu!
Zas ulehneš do mechu,
s přáteli, nebo sám,
Ale svobodně a rád.
Už těžší byly tu časy,
jsme silní, máme silné hlasy.
Jednou budeš moct zase políbit bratra,
za chvilku už nemusíš mít strach.
Zatím sleduj řeč očí a držení ramen.
A v příležitosti se rozpomeň,
jaké že to bylo dýchat vzduch ryzí.
Až ta možnost znova přijde, nebudem si cizí.
Rouška nakonec spojí nás víc, než zcizí
Ještě vydrž Čechu!
A pak v dobrém vzpomínej, můj milý hochu.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

SvitiPis

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Popraskané žilky se splétají na pergamenu stehen a ukazují cesty, kterými jsi nešla. Stezky ...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
Čekání Je skvělá komedie Čekáš a čekáš A srdce bije Když pokračuješ v čekání...
Ahoj Světe Vidím, že probouzíš se opět beze změny Planeta bez duše, jak píseň bez ozvěny Je...
Láska je kruh nekonečný oběh kolem bodu se silou gravitační ve strachu před nebezpečn...
Tak už  se to v životě děje chvíli jste šťastní veselí, vše se daří dokázali byste lét...
opřela si hlavu o jeho hruď oba byli oblečení do vzdušných zámků   oba mlčel...
Zima si pomalu odchází. Suchá a nevzhledná umočená Morana se ozdobí ulitami mrt...
nech lásku být. znít. doznít v horečce sobotní noci. už končí s hodinou pozdní - mám ...
Mám ráda tvoje dotyky, jak mi hladíš ramena, tvář i kotníky. Mám ráda, když mě políbíš......
Je listopad, slunce jsem neviděl aspoň týden a zvíře ve mně se dostává pomalu na povrch. Na sev...
Vidím ruce zkoumající mé křivky.  Slyším mojí vášeň pronikat ven. Cítím tvůj jazyk  ...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
Vyrytá v obrysu každodennosti Zachycena ve vláknech zvyků Rozmělněna do srdce vzlyků...   Vzp...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
nech lásku být. znít. doznít v horečce sobotní noci. už končí s hodinou pozdní - mám ...
Vítr je nezbeda hravý a laškovný skáče a dovádí odmávne vzpomínku nadzvedne sukýnku pře...
Víš, kde nachází se láska? Tam, kde oheň v krbu praská. Tam, kde není žádný troud, kde sr...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...
Voda   Poslala mě                  dívka k vodě poslechl jsem její rady    ...
Jeho první políbeni, jako první láska, stejná jako v loni. Jako by jsi na nej zapomela a on se znov...
Jsi žár co spálil všechna proti
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Vyhnilá ze středu svého bytí ze džbánu piju svůj absurd drink otupěle jen v noci svlíkám ...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
ve vzduchu je noc na jazyku celýho Salvátora Dalího ale z pusy vyjde tak maximálně mýdl...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
Opět příšera s tesáky od krve a děravou kůži přítele vyráží skřek a nadchází - Stře...
0