Poezie

Malíř

malíř
Autor: Motýlek
Toto dílo je (14/16) součást sbírky: 
RECI ŘEČI
  

Malíř maluje ve vrstvách.

Šedá kůra mozková

lososově růžové paměti,

levá – pravá hemisféra

vědomí – podvědomí – nevědomí

minulost i budoucnost –

odpoutá se od všeho

každý přinášíme oběti.

Neporučí si, když nejde nápad –

přemýšlí.

Žije život neživot

mezi dohotovením jednoho

a vznikem druhého obrazu

a přemýšlí.

Pak jednou se Múza ustrne

a on přijde!  NÁPAD!!!

Přemýšlí

jak jej ztvárnit.

Připraví si na stojan plátno,

nachystá barvy, štětce –

přemýšlí.

Ještě si dá kávu, nebo sklenku vína

nachystá hadřík na otírání,

terpentýn a přemýšlí.

Pak nanese na paletu barvy

uchopí štětec  –

a přestane přemýšlet.

Začne malovat.

V první podkladové vrstvě

zanechá realitu světa

odloučí se od všednodennosti

tahy štětce nanáší pocity, prožitky

naplňuje plátno svobodou

uměleckého vyjádření.

Pracuje a vrství.

Jako je na starých ikonách

pod malbou skrytá modlitba,

tak malíř do každého obrazu

vmaluje kus sebe

a pak – dobrotivé nebe

díla vystaví a přijde publikum.

Lidé si prohlížejí obrazy

a soudí, nebo souzní.

Nejhorší je když obraz nevyvolá NIC

                                      pak je prázdný.

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 13         Část 15 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
Ach stromy, mohutné pevné. Co vše spatřily? Slyšely? Jak dlouho tu žijí? Deset, padesát, s...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
Je v nebi. A nebo kdoví kde je? Prošel branou. Ale co je za ní? Cháron s loďkou, milí příbuz...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...
Spoutaná se zemí vědomá si svého bytí, spojení s matkou svou stále cítí a vnímá každé jej...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
Andělské požehnání pro zemi Bohem milovanou Anděl Přítomnosti žehná zemi zaslíbené posvátnou...
život je zábavný. šťastný i bídný a vlastně takový jaký si uděláš - můžeš žít s...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Plamínek svíčky plápolá. Je tak malý. Vypadá to, že zhasne. Nenech ji zhasnout, je to nadě...
Čekání na sněženky   Když zima nechce skončit, je k nepřečkání, dlouho táhne se, s na...
Achilles želvu nedohonil a já bych se měl tady trápit že potenciál jsem nenaplnil? - vždy...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Sedím a koukám z okna, čtu mezi řádky, a kolem mě svět utíká, jak kolotoč na pouti, všec...
0