Spoutaná se zemí vědomá si svého bytí, spojení s matkou svou stále cítí a vnímá každé její obětí, poprvé, podruhé...
Autor: Ardeola
Hra
Probíhá někdy skrytě. kdosi po tajnu spřádá sítě a přeje si chyť se chyť. Už vím- chytit bys mě chtěl, ó.tak to bohužel. Na...
Ozvěna mojí duše
Jsou věci, které nikdy nepřebolí i když tisíckrát o to budeš stát. V Akášských spisech psáno stojí, s ozvěnou...
Krajina
Po horké noci chlad pod kůži se vtírá, v údolí se mlžný opar usadil. Slunce už dává vědět – svítá, jak plameňák by...
Naděje
Kde asi sídlí, kde vyvěrá. Nebo jen je tak jako láska, víra, důvěra. Každý snad nosí si tu svou, já mám jich víc někdo jen jedinou...
Od mého…
Víte, já touhou po Vás zmírám, kdybych tak mohl vrátit čas. Vyrvat co srdce moje svírá, lépe uchopit tu chvíli kdy začla láska klíčit...
Snad…
Zdalipak někde vepsána je cesta, po které každý z nás máme jít. Zda mohou se potkat, ta z vesnice, ten z města...
Tráva
Míjíš ji téměř bez povšimnutí, co druhů ten koberec ukrývá. Čas od času vzít kosu do rukou nás nutí, a tolik voní, když na slunci...
Až…
Jednou potkáme se v prostoru a čase, budeme spolu to už vím. Sebereš všechnu sílu, naději i touhu a řekneš si...
Cesta
Ptám se: “jak volnost dát?”, když sama sobě ji mám dát. Jak vzdát se části duše, jež souzeno je mi na věky věků milovat...