Poezie

#potřeba_budíku

Autor: HashtagPoet

a už zase jsem prázdnej papír –

plnej skvrn

asi byl jsem delší dobu na slunci –

nebo na drogách

snad pomůže mi zavřít

se do sejfu

a zapomenout pin.

 

zapomínání –

v tom jsem dobrej

musím si připomínat i to,

že ještě jsem živej

ačkoli budíky nad mojí hlavou

křičí na mě,

kokrhají něco o smrti

s useknutou hlavou času pak

pobíhají a řvou dál

 

zaneřádili mi už celej byt

a já se ani nehnul

asi měl jsem zrovna extázi ve snu

teď zavírám oči před tím popravištěm dějin

mého života, který se mi ještě připomíná

 

a už zase jsem prázdnej

jak flaška,

jak krabička od cigaret

jak tělo bez citů,

snů a

budíků

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

HashtagPoet

většina z toho co píšu, je šhit
ale píšu abych
se nezbláznil...
odkládám si sem momentální pocity

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
Zavěšená v dlaně borovice v rozpínavosti citových vzruchů v souznění s moudrostí letokruhů....
Vyprosil jsem si od denního pána oblohy noc která obrátila mne naruby shrbený te...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
Krása Krása je přelud, pouhý sen, jež snoubí se s tou představou plnou subjektivních nárok...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
Když tě hlava z lidí bolí, když tě někdo z rodné vsi pomluví, je tu les. Pomáhá odvanout ...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
Zoufale bloudím v Satyrově mlze, Jež mate smysly a zastírá mysl. Těžko lze odolávat spaluj...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
Vyčerpaná Unavená Smutná Nemohoucí CHCI nabrat VODU ŽIVOU spočinout sladk...
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Ve tmě choulim se (třesouc se zimou pokryt sněhovými vločkami) k plamínku v kostce ledu. Ve tm...
oči upřené do reflektorů, oba slepí, napůl hluší, ale srdce nám divoce bu...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
Je jen tisíc růži a nejsi v tom sama. Hledáš v nich odpověď, ale trny dělají svoji práci. Z...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
Fialky pěstěné v záhonu pod indigem vonícími fontánami, jejichž třpyt zalyká se, jako ...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
Neměl jsem na vybranou A proto vstoupil jsem do džungle Kam slunce nesvítí Kam teplo se vstoupit s...
Všechno je omrzlý Zima, která pálí na prstech Ale v noci když jsem četl, padaly z nebe dokonal...
0