Poezie

Deník mrtvého klauna

Smutní lidé pláčou
smutná je flóra i fauna
s úsměvem jim předčítám
deník smutného klauna

Život plyne jako voda
věčná škoda pít jen žal
klaun dost pil, teď neví co dál
duší zmíral, smíchem lhal

Smál se každý, kdo ho viděl
poskakovat po manéži
s obličejem od líčidel
rozdával všem radost, smích
mimo manéž žil jen stěží
za beznaděj svou se styděl
drahocenný čas mu běží
bolest mírní čistý líh

Klaun svůj život nenávidí
chvíle víceméně teskné
postrádaje smysl bytí
zvolna rozpadá se v prach
pokaždé když potlesk sklidí
myšlenka mu hlavou bleskne
ukončit své marné žití

Místo klauna sebevrah

Po celý život snad nevydal hlasu
klaun, který žil coby zajatec času
poklidným hlasem pronesl jen

„Vidíte ve mně svůj sen“

Smutní lidé pláčou
smutná je flóra i fauna
četli smutný osud
z deníku mrtvého klauna

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Remy M. Manniac

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
Jsem člověk, jsem žena, o půlnoci porozena. Jsem dítětem, jsem dcerou s duší pokroucenou. Jsem v...
prvotina z léta 2016 na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy     byl ...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
Zavěšená v dlaně borovice v rozpínavosti citových vzruchů v souznění s moudrostí letokruhů....
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
Objevuješ se vždy, když za oknem padaj kapky - přicházíš znenadání, nezvaná, věčná S obliče...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
Vtiskl se dávno a hluboce   Zakotvil dávno a pevně   Prostoupil dávno ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
Tam uprostřed mostu přes zrcadlení krásy hvězd vyrostl ze smogu a prachu cest Duch s konturou led...
Deprese   Stojím v temném předpokoji někdo za mnou tiše brojí a děti se chichotají: „Jé...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Mám ráda tvoje dotyky, jak mi hladíš ramena, tvář i kotníky. Mám ráda, když mě políbíš......
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
„píšu – tedy jsem!“ - vykládám svému psovi - asi chce jít ven - říká mi svými slovy…...
Jsem panna ve výloze Pozoruji korzující dav na ulici Záplavy baťůžků, tašek a kabátů Slyš...
Na hlave kapuce Venku dest Pod botama blato Blato jenz se vtira do bot Tetovana ruka po dodeku kapek ...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
Až se ti někdy bude chtít koutkem oka zavadit o můj prostý život... Bez vyzvání vejdi dál ...
0