Poezie

Sen o lásce

Toto dílo je (24/25) součást sbírky: 
Inspirace pro život
  

NEPLAKEJ

Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen,
na řasách v přítmí šera vonný chvěje se a zlehka vznáší se jen.
Snad v bílé krůpěji noci siluetám andělů lehká je zem,
když pod víčky magický v slzách pluje jiskřivý kouřový vjem.
O srdci v tvé dlani, o rozevláté lásce v dálce v čase svém.
O žízni po lásce předtím i potom v hrdle touhou vyprahlém.
O jikře v srdci, ne o spropitném ani životě bohémském.
Jako mávnutím kouzelného proutku na plátně malířském,
vchází nezván v hodině duchů v zmizelém rozumu bludný sen.
V dlaních v písmenkách a v tikotu hodin skrytý magický šém.
Tam psáno je láskou pro sebe pro tebe šlechetný rytíři jsem.
Milovaná tak jako vteřinu po vteřině po noci přijde den.
Tak jistě jako zářivý den v mrákotách temnou nocí je omámen.
Snový obraz, slepý a hluchý, vkrádá se zas pod víčka nad ránem,
v niterném tajemství v ranní rose pavoučí sítí opředen.

A písmenky v červáncích v hedvábném modrotisku nebe,
psáno je písmem s příchutí soli ve zlatě slunce vybarveném…

Neplakej, v plamínkách svíce psáno je nejsi jen obyčejná ze sta.
Jen ty víš, kam a kudy tvou duši vede nepoddajná cesta.
Neplakej, pláč už je jen v rudém vosku rozteklá ohraná deska.
To jen neklidná mysl tak akorát ani málo ani moc si stýská.
Neplakej, v hloubce nitra tvého melodie vine se proklatě hezká.
Neklidná duše tvá v snových barvách baletí a nové lásce tleská.
Neplakej, byl to jen touhou omámený sen, jen jeden ze sta.
Mysl kouzlu brání, však vítr v tvých vlasech novou lásku víská.
Neplakej, přijde zas a v žáru ohně plamen lásky tvé opět získá.

Autor: Rebeka Sprinncová, Webové stránky: Psychologie chaosu

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 23         Část 25 >>

O autorovi

Rebeka Sprinncová

Albert Einstein: „Objevuji tak, že přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím. Devětadevadesátkrát se mýlím. Po sté trefím do černého.“

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Šperk   Spínám svou sponou křehký diadém jsem opatrná - křehčí je nad kři...
Všechno tady je a není právě končí žití bál Rozbití a polámaní táhneme tu káru ...
Jednou tě potkám v davu lidí. Pomyslím si – jsme tak jiní. Proč pohled bys mi věnoval? Já po...
Vůní lučního květu hlavu tvou ti spletu. Pod okny s ním budu stát, tiše řeknu: mám tě...
Musím začínat odznovu A dívávat se hlouběji Shýbnout se do prachu pro pohozený hliníkový...
vědět že ta krása patří ke mně držet tě pevně pak zas jemně podívat se do zářivých očí...
(Věnováno Brněnské zednářské lóži Cestou Světla) Rozpuštěn v tepnách Všehomíra stal se t...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
Slova někdy nestačí napříč celou pavlačí To, co srdce ukrývá patrné hned nebývá
Tam v zorách, je odpověď na všechno. I proč jsem se do tebe zamiloval, princezno. Když severní v...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Jsi můj svět. Jsem tvůj bílý květ. Jsi můj dech. Jsem barva na tvých rtech. Jsi moje myšle...
na terase  den bláhový zastavit pokoušíme ...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
Až zapíská vlak, až zakleje kouzelník, až vyletí poslední pták, chci, abys byl můj zpovědn...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
Noro vem si bonbon, dnes to vadit nebude. Noro, zavři oči, ať nástrahy světa nespatříš. Noro,...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Proměny prorůstání   Pravidelné proměny poločasů rozpadu probíhají tisíciletí....
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...
Rozletí se do všech stran a v půvabných spirálkách se začne pomalu snášet k zemi ... V o...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
Podám ti kytici z pomněnek svázanou, přijmeš ji s úsměvem a hlavou skloněnou. Květy si zaplete...
V ojíněných řádcích našich srdcí tančíme si   oba bosí   v přítomných stopách &n...
0