Být tak kometou ve vesmíru
a jednou za čas moci letět kolem Vás.
Minout každou černou díru,
po letech vrátit se – spatřit Vás znovu zas a zas.
Sluncem být díky němuž tak záříte,
věřte že právě minula jsem vlastní osud
a vy o tom ani nevíte.
Jste jiný tolik roků o Vás sním,
letět dál bez Vás?
Nemůžu , nechci , neumím.
Po Vašem boku chtěla bych zářit,
jak Polárka či jiná z hvězd.
Milence s Vámi za jasných nocí strážit
když leží v trávě pod klenbou z hvězd.
Jsem však jen malá létavice,
jak mohla bych se s Vámi rovnati?
Snad spatříte mě aspoň malou chvíli,
když z nebe k zemi budu padati.
Věřím že shořím a nezbyde ze mě vůbec nic,
vždyť takový je osud většiny z nás létavic.
Doufám že zář má na obloze bude znát.
Už hořím.
Vy smíte si teď něco přát.