Poezie

Létavice

Autor: Ardeola

Být tak kometou ve vesmíru

a jednou za čas moci letět kolem Vás.

Minout každou černou díru,

po letech vrátit se – spatřit Vás znovu zas a zas.

 

Sluncem být díky němuž tak záříte,

věřte že právě minula jsem vlastní osud

a vy o tom ani nevíte.

 

Jste jiný tolik roků o Vás sním,

letět dál bez Vás?

Nemůžu , nechci , neumím.

 

Po Vašem boku chtěla bych zářit,

jak Polárka či jiná z hvězd.

Milence s Vámi za jasných nocí strážit

když leží v trávě pod klenbou z hvězd.

 

Jsem však jen malá létavice,

jak mohla bych se s Vámi rovnati?

Snad spatříte mě aspoň malou chvíli,

když z nebe k zemi budu padati.

 

Věřím že shořím a nezbyde ze mě vůbec nic,

vždyť takový je osud většiny z nás létavic.

Doufám že zář má na obloze bude znát.

 

Už hořím.

Vy smíte si teď něco přát.

4.33/5 (1)

O autorovi

Ardeola

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.33/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.33/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsi jako maják v dálce, co je v moři sám. Toužíš po něčí lásce, kde tě, majáku, najít m...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
Pasáčku ve mně utajený Uši máš nastraženy A v nich nic než bekot ovcí vedrem unavený Šeles...
Nic? Poslouchej lépe! Pořád nic? Tak pojď blíž. Polož hlavu na mou hruď. Už slyš...
V nejisté době přimknu se k tobě... Na drakobijce budeš si hrát, každá dravá hlava zažij...
Běhám tam a běhám sem běhám za svým osudem běhám stále po papíru Běhám dál avšak nemám v...
Já, psychopat - NARCISTNÍ A ZÁROVEŇ ÚZKOSTNÉ VERŠE VEDOUCÍ K (částečnému) OČIŠTĚNÍ MÉ Č...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...
Ujíždím z toho neosobního dusivého betonu... Vítá mě zelená náruč Mám chuť se do ní vrhnout...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
Rozpad osobnosti Proč? Proč jen? Proč? Zmítá mi hlavou lidský kolotoč… Vždy, když v ...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ty! Máš školu na háku? Už Tě výklad nebaví? Bit učením do hlavy, slyš, můj milý Gympláku...
Žít na zemi   Tak neplač, dívko po nocích Tak neplač do peřin Já vnutím ti svůj jemný sm...
Ledokrása Má jemnohmotná kráso jak vznikáš? Kdo Tě usnoval? Snad čaroděj, či zimn...
Jdu tmavou nocí a kolem mne je les. Nebo to není les? Je to opuštěná ulice? Les nebo uli...
Mé básně chápe asi jen můj hood, přesto málo skrývám význam slov a to není v městech cool...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...
Ledovým střepem poranila srdce malého Káje zlá zimní královna. Zdá se, že si stále hraje...
Když svět byl kdys jen jediný, svých tužeb byl jsem král, v nich cíl a v cestě plodiny, teď p...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
Je listopad, slunce jsem neviděl aspoň týden a zvíře ve mně se dostává pomalu na povrch. Na sev...
Jako mořských vln náraz štěpící staleté útesy kousek po kousku odlamujete z nás zbytky toho č...
Taková jednoduchá jednoduchá věcička psací pero to je Je to pecička a je moje. Pero psací ...
Mít tak sílu devětsilu jeho moc kouzelnou.   Budí jaro hlídá zdraví temnou s...
Někdy cítím se jak pes přivázanej v lese, někdy cítím se jak hrdina z povídky jáma a kyvadlo...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
0