Poezie

ÚTĚK S NOBLESOU

Autor: VGd

Poslouchám šum ospalého lesa,
vnímám zář měsíce a hledím na nebesa.
Kouřím ze své staré dýmky,
před sebou mám zažloutlé z mládí snímky.

Už nemám v sobě tolik sil,
však v životě svém jsem nikoho neurazil.
Jenou se znovu vrátím
a své chyby napravím.

Dýmám ze staré dýmky,
prohlížím ty zažloutlé snímky.
Celkem jsem si dobře žil
a o pravé lásce snil.

Les krásně šumí
a ve srubu svíce dohořívá.
Mozaika mého života je poskládaná,
má cesta do jiného světa je mi známá.
Svíčka zablikala a zhasla.
Past smrti nade mnou sklapla.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

VGd

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ježíšku v pokřiveném světě ideálů, hodnot, vzorů shlížíš k nám dolů na svět těch, ...
Nezbláznit se, číst Četba má healing efekt. Neříkat si: „já mám defekt.“ Tři sta k...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
  Uvidět pochopit a pak hned zapomenout, vědět proč a do jakých koutů, nás to naše touhy...
Smrt klepe na dveře Plíží se, oči mé škvírku svou náhle ztenčily, její dech, tlukot mého sr...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Vykolejení vlaku smíchu i krku Vykolejení auta z autodromu Vykolejení autobusu přímo do stromu Vyko...
Prd - fuk, pod - frk. Splín, spím, měl jsem blín či bdím, jsem lín? Pryč kam? Pryč tam!...
Kdo mi co dluží a kdo nedluží? Hoří západ v kaluži vztahů. Hasíme malé velké požár...
Oči srdci napoví, to však mlčí – nemluví. Je němé od té doby, kdy on plakal pro ni. I on...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Být s Tebou a radost zažívat, mít sílu o víru bojovat. Jsi naděje všedních dnů, dotýk...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
Na odlehlé mýtině v lese, Potkal jsem stvoření z Divoříše, Všiml jsem si, že se celé j...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nikdy nezapomenu jak kdysi V potoce myli jsme si nohy Jak pili jsme z pramene Ani jak Voněly...
Všechny ty hrůzy, šikanu, pohlavky, urážky, na mých schovaných věcech stopy od podrážky. Po...
To jste ještě byli na houbách, říkávala má babička, když jsme my děti vyslechly něco ...
Zima si pomalu odchází. Suchá a nevzhledná umočená Morana se ozdobí ulitami mrt...
Vzpoura srdce   Pro srdce se hádám sám pro tělo se hádají jiní já z lásky k tobě hádk...
Jsem sobec! Vidíš ty nafouklé tváře? Než se rozdělit, sama vše sním. Vidíš ten nepř...
svět už si stmívá ve svých dlaních   utopíme v jinotajích na březích domu rozmluvy &...
Mamince Maminko, prosím, odpusť mi, že uklouzla jsem malinko. Mou dnešní múzou jsi se stala, v ...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
 Starý dům na nábřeží dýchá  nostalgií. Kolik tajemství a příběhů zažily jeho zdi. K...
Život je krásný, ale i boj. Bohužel na to nemáme zbroj. Nic se neděje, nic se nemění, asi tak ...
Zvonkohra paní Zimy   Cinká paní Zima zvonkohrou rampouchů melodii jemnou, co srdce ...
  Manie   Špendlík jsem si na krk vetkla nechystám se k branám pekla připadám si jako knedl...
0