Poezie

Psací pero

Autor: Hamajda

Taková jednoduchá
jednoduchá věcička
psací pero to je
Je to pecička
a je moje.

Pero psací
každodenní potřeba
moje pero
doplňovací
píše vždy modře, trampot netřeba

Vždy píše a píše
třeba tyhle řádky
Než-li cokoliv jiného
vyvrací spíše
všechny nepořádky

Plnící pero
je žolík i eso v rukávu
je moje
nemají na něj
žádní lidé
ani psací stroje

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Hamajda

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
Ráno Ze slunce se vůně snesla Nabral jsem si celou pěst Vytáhla mě z mého křesla Čichám č...
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Ledovým střepem poranila srdce malého Káje zlá zimní královna. Zdá se, že si stále hraje...
Co je štěstí? Kolik je na světě lidí a každý je spatřuje v něčem jiném,  v každé et...
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ - vím totiž že víš t...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
Chladivé společnice všech plačících Přišly dnes navštívit Mě. Stékají po tvářích Hled...
Kosí trylkování za oknem připomnělo   Včera jsi vdechla jaro   Obnažené k...
Sedím na svém oblíbeném místě. V dáli slyším hluk kombajnů. Obilí se bohužel dnes nedá sk...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
zíral jsem na krysy pohupujicí se na kapotách příměstských aut do rytmu hymny velkoměsta s...
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
Být s Tebou a radost zažívat, mít sílu o víru bojovat. Jsi naděje všedních dnů, dotýk...
Ježíšku v pokřiveném světě ideálů, hodnot, vzorů shlížíš k nám dolů na svět těch, ...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Mít tak sílu devětsilu jeho moc kouzelnou.   Budí jaro hlídá zdraví temnou s...
Zátiší Dívám se na obrázek Zátiší s kdoulemi. Ty mně neznámé plody pevné a tvrdé jako ...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
Na duši nejtišší chvění hlubinou ladím houslové struny v ovzduší lehounké pápěří hudbo...
V zámeckých zahradách   Zámeckými  zahradami se ráda procházím. Na jaře mě rozkvetlá mag...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Sedím na svém oblíbeném místě. V dáli slyším hluk kombajnů. Obilí se bohužel dnes nedá sk...
0