Poezie

Sonet 2

Autor: Hamajda

Už v listopadu březen žádá,
však den je krátký, kratší mysli,
když jako hříšný upadává
do pastí, které snáší smysly.
Už v dubnu vzývá červenec,
‘by dohnal ztrátu minulosti,
jež nezná, však je neznalec,
když dává průchod svojí zlosti.
Též srpen odpovídá lednu,
přec teplo zná jen teplo domova,
teď přirovnáme dnešek ke dnu,
kdy počítáme opět od znova.
A jako žiješ, milá věčnosti,
tak čas se času časem oprostí.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Hamajda

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Proč mi nechceš odpustit, své srdce zase láskou naplnit? Já se tolik snažil vše napravit, mohli...
Poslední rozloučení Nenapadají mne ta správná slova, jimiž popsala bych, jak jsem miloval...
Hlemýžď   Maloval pes hlemýždě s hlavou někde u hýždě A tak se ho ptalo štěně proč ...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Navštívil mě motýl, usedl na mou hruď, stáhl svá křídla potemnělá, šeptal mi: „Jen...
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Den dávno už dosalutoval jak mladý kadet na cestě k domovu byl večer - mrzlo a tisíce bezd...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
Kdo z nás dvou?   Když nepůjdeš ty, tak půjdu já když nenabiješ ty, tak nabiju já když...
Takové divné rozpoložení   Nemám v tom jasno jako za mlhou něco se rýsuje něco ...
Tolikrát jsi bloudila duše má unavená, zjizvená, vyprahlá žíznivá.   Na ce...
v práci jsem dneska byl do jedný do rána - není to zrovna moc dojemná otrava. a v době posled...
slunko už kloníš hlavu příliš zpátky   vezmi mě znovu do pohádky když sm...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jako oddych Naneseš pár slov na papír Stejně jsi předtím svačil rohlík s umělým točeným sal...
Když něco chci   Když otevřu oči, probouzím se když ulehnu do postele, usínám když se ...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
Tvůj kompulzivní zvyk laskat si vlasy testamentem je nekonečnosti a já taky nechci př...
Kde asi sídlí, kde vyvěrá. Nebo jen je tak jako láska, víra, důvěra. Každý snad nosí si ...
Kdo z nás dvou?   Když nepůjdeš ty, tak půjdu já když nenabiješ ty, tak nabiju já když...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Je koncem bytí bezesné snění? Neviditelného žití z průhledných lan vití nebo nekonečná tma. ...
Naděje umírá poslední a je nás všech tajná služba, tak se může vyplnit tvoje tajná tužba. ...
na polích léto kruhy vodí ze stromů seschne poledne na modrou šmouhy nenalodí na strun...
Taneční mistr krouží sálem, jednonohý je tu žalem - ámen Taneční mistr - lakýrky, kravat...
Proč mi nechceš odpustit, své srdce zase láskou naplnit? Já se tolik snažil vše napravit, mohli...
Kakosty   V údolí lučních kakostů se říčka Desinka jako stužka v zákrutech meandrů a p...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
0