Nezařazené

Kdo jsem? Zrzka!

Autor: Lilly

Jsem přírodní bruneta. Tedy… mám takovou tu „podkladovou“ barvu, jako spousta ostatních žen – hnědošedou, nemastnou, neslanou. Nikdy mi to ale nevadilo. Docela se mi i líbil můj přírodní melír, který mi v létě na hlavě vykouzlilo slunce. To, že jsem se narodila jako zrzka v těle brunety, stejně jako se rodí některé ženy v těle mužů a naopak, jsem zjistila až před osmi lety. V době, kdy jsem začala poznávat, kým vlastně jsem.

Když se na mě podíváte, není na mě nic zvláštního. Neoplývám Bůh ví jakou krásou ani nejsem členkou Menzy. Nemám žádný zvláštní talent. Prostě obyčejná holka, jakých potkáte denně na ulici desítky. Přesto se nenašel muž, o kterého bych opravdu stála a nezískala jej. Dokud se mě kamarádky nezeptaly, jak to vlastně dělám, nenapadlo mě se nad tím zamyslet. Až díky jejich otázkám jsem přišla na to, že jeden talent vlastně mám – talent přesvědčit muže, že jsem právě tou ženou, po které touží.

Začalo to s mou první láskou. Líbila se mu má bledá, průsvitná pleť. Já na ní neshledávala nic zvláštního – až na výhodu, že bez make-upu jsem doslova zelená, vypadám jako by mi bylo špatně a učitelky mě byly ochotny omluvit kvůli tomu z výuky ve škole. Jemu jsem však připadala jako alabastrová panenka. To pro mě bylo důvodem, proč jsem se dalších sem let neopalovala, i když s ním ve vztahu jsem setrvala pouze rok a čtvrt.

Můj druhý přítel vždy říkal, že celulitida není takovou vadou na kráse, za jakou ji ženy považují. Že drobné dolíčky jsou sexy. A tak jsem měla dobrou výmluvu, proč nehubnout, i když jsem já sama vždy toužila být krásná a štíhlá. Ládovala jsem se svými oblíbenými sladkostmi… dortíčky, šlehačkou, čokoládou s malinami… Hm… To byly časy! Také kvůli němu jsem po maturitě místo hledání práce začala studovat vysokou školu. Protože mi ukázal, že to není tak složité, a protože měl rád chytré holky.

Pak přišel můj třetí přítel – šestiletá láska. Má opora, můj kamarád i partner. Znal všechna má přání, sny, mé historky z dětství i můj nezáviděníhodný charakter. Měl mě rád pro mě samotnou. Myslela jsem, že mě zná. Asi to byla pravda – znal mě bez toho, aniž bych já znala samu sebe. Můj „chamaleonismus“ (lepší výraz mě nenapadá) se ale projevil i v tomto vztahu. On měl totiž slabost pro brunety s rovnými vlasy. A tak jsem po dobu několika dalších let nosila čokoládově hnědý přeliv, který byl pro mou světlou pleť nevhodně tmavý, a začala jsem své vlnité vlasy ničit horkou žehličkou.

Až u konce tohoto vztahu jsem si uvědomila, jak moc jsem potlačovala svou individualitu. Že nejsem sama sebou jen ze strachu, že takovou mě nikdo nebude mít rád. Zjištění to bylo dost smutné, ale osvobozující. A tak jsem se obarvila „na zrzavo“. Řekla jsem si, že život nežiji pro ostatní, ale sama pro sebe. Mám ho jen jeden a je příliš krátký na to, abych jej promrhala. Začala jsem se snažit neohlížet se na to, co si ostatní myslí a začala jsem na sobě pracovat – přetvářet se k obrazu svému. Hubnout, nechat si nasadit rovnátka, věnovat se věcem, které mě baví. Sebrala jsem odvahu a přešla jsem z kresby tužkou na malbu akrylem na plátno. Na projevy typu „Nepřeháněj to s prací, bude z tebe workoholik.“ nebo „Odpočiň si taky, pořád se jenom honíš.“ jsem začala reagovat jen spokojeným úsměvem. A byla jsem šťastná. Poprvé v životě jsem byla spokojená sama se sebou. Protože jsem byla taková, jaká jsem chtěla být. Věděla jsem, že spousta změn mě ještě čeká, ale těšila jsem se. Těšila jsem se na to, až poznám všechny stránky té zrzavé holky, kterou jsem vídala denně v zrcadle. Sice ji ani po letech neznám zcela – stále se mění, stále objevuji nové a nové aspekty její osobnosti. Ale jedna věc zůstává – je zrzavá. Protože to není barva vlasů, ale můj životní styl.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Lilly

Vidět znamená věřit. Ale cítit znamená znát pravdu.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Tereza Novotná
Host
Tereza Novotná
11 měsíců před

Inspirující (v tom nejlepším slova smyslu)! 🙂 Jen tak dál, hlavně se nenechat formovat a manipulovat ostatními! Život máme pouze jeden, chce to naopak co nejvíce projevovat svou individualitu (i když s tím ostatní častokrát nemusí být sladěni)! Mám z Vás radost a fandím Vám! 😉 🙂

Četba díla zabere cca 4 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 4 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tisíce lidí, tisíce povah, tisíce názorů, ale pouze dvě strany! Dva odlišné úhly pohledu!! Na c...
Slzy štěstí   v perly proměněný ...
Vánoce, pro leckoho nejkrásnější svátky v roce, podle mě ztratily svůj původní význam. Nejde ...
Někdy i žít je statečným činem.. Svolného osud vede, zpurného vleče... Celý lidský život ...
Vždy, když se děje něco špatného, nebo se člověk chová, jak by neměl, jak se to nesluší, vžd...
Když vám večer připadá, že jste se neodvolatelně rozhodli zůstat doma, když jste si oblékli žu...
Tak ono nestačí, že mě Jára kope ze spaní, protože se mu zdá, jak hraje fotbal. Dovedl to do tako...
Duše. Ta krásná, křišťálově čistá slzička v našem nitru, se kterou se každý z nás narodí....
Jemná oranžová záře osvítila strop pokaždé, když si potáhl z cigarety. Kouř pomalu plnil jeho ...
Stačí světu ona bytost životaprostá? Spokojí se, nebo je to právě to, oč žádá? Poslušná a ...
Mít v dnešní době odvahu být ženou bez „přidaných hodnot“, zkrátka být in nature, je ve sv...
Útržky vzpomínek... Konečně jsme na chalupě. Tolik jsem se těšila – my oba! Po dvou dnech j...
Mohla bych psat do nekonecna, kolik toho v hlave mam.. chvilema chytam do ruky tuzku, ze zacnu psat a v t...
23:57 Dobrou noc. Tma zakrývá vše, kromě klávesnice. Oči se upírají do obrazovky a myšlenka s...
Nevěřil jsem, že z nadpozemských dálek budu schopen zaostřit tak titěrnou drobnost. Být tam dole,...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Mohla bych psat do nekonecna, kolik toho v hlave mam.. chvilema chytam do ruky tuzku, ze zacnu psat a v t...
Takto nějak zní zadání k mé povídce, které jsem vyfasoval při hodině českého jazyka. Pokud vez...
Vždy, když se děje něco špatného, nebo se člověk chová, jak by neměl, jak se to nesluší, vžd...
Duše. Ta krásná, křišťálově čistá slzička v našem nitru, se kterou se každý z nás narodí....
Víte, co je na depresích a stavech úzkosti nejhorší? Pocit samoty. Přiživujete v sobě hlas, zlý ...
Někdy i žít je statečným činem.. Svolného osud vede, zpurného vleče... Celý lidský život ...
Jemná oranžová záře osvítila strop pokaždé, když si potáhl z cigarety. Kouř pomalu plnil jeho ...
Vánoce, pro leckoho nejkrásnější svátky v roce, podle mě ztratily svůj původní význam. Nejde ...
23:57 Dobrou noc. Tma zakrývá vše, kromě klávesnice. Oči se upírají do obrazovky a myšlenka s...
Nevěřil jsem, že z nadpozemských dálek budu schopen zaostřit tak titěrnou drobnost. Být tam dole,...
Neni den, kdy by se mi v hlave nepromitl zivot tady a zivot predtim nez jsi se mi zase ozval. Snazim se v...
Zabít ty, které miluju Vlastně bych se v tom směru nic nelišil od Toho, kterého mnozí z nás vzý...
Tisíce lidí, tisíce povah, tisíce názorů, ale pouze dvě strany! Dva odlišné úhly pohledu!! Na c...
Když vám večer připadá, že jste se neodvolatelně rozhodli zůstat doma, když jste si oblékli žu...
Tak ono nestačí, že mě Jára kope ze spaní, protože se mu zdá, jak hraje fotbal. Dovedl to do tako...
0