.
SPACÍ VAGÓN NESTANDARDNÍ,
NEBOŤ V ŽÁNRU QUIRK
.
Osobně.
Dostavte se osobně!
Případní zájemci se do polského Cieszyna musí dostavit osobně!
Neboť v něm po dvou zatáčkách naleznou hned bezprostředně za státní hranicí nepřehlédnutelně rozměrné nástěnné vyobrazení místně zvané mural.
.
S ním související obrázek velmi skoupě poskytnutý internetem je bez patřičných znalostí toliko zašedlou fotografií plochy jakési velké nástěnné pouliční malby.
Dokonce cizí ve všech významech tohoto slova.
O níž se sice více nežli odbytě pojednává v doprovodné reklamě, třebaže jejím prostřednictvím je v internetovém prostředí v plné zobrazovací hodnotě jako předloha vlastně in natura nedostupná.
Ačkoli vyobrazeno, rukodělně namalováno, dokonce v technice zvané trompe-l’œil, kterou zachycuje detailní historizující pouliční scénu, odehrávající se pravděpodobně v italském městě, v níž původní umělecké dílo využívá vynucenou perspektivu k vytvoření optické iluze prostorové hloubky.
Zobrazovací fikce, iluze, na netečně rovném povrchu pozadí.
.
Dotazy?
.
.
Pizzeria Wenecja.
Popis detailů venkovní nástěnné malby samotné.
Mi rozlohou oblohy a nápovědí nekonečné modře moře odevždycky připomínající kterési dílo vzniklé v prostředí dílny barokizujícího malířského cítění Mistra Canaletta.
.
Styl: Plocha nástěnné malby před bočním vchodem restaurace je namalována technikou trompe-l’œil, což je francouzský termín znamenající “klamání oka“. Tato technika je často umělci používána k tomu, aby ploché stěny ve výsledku vypadaly jako detailní trojrozměrné prostorové scény.
Dokonce i se zobrazenými přidanými architektonickými prvky i situačně věrohodně doplněné přítomnými postavami.
V iluzi jak ji známe i v případě trojrozměrné přeludnosti teatrality, jak ji známe v souvislosti se žánrem panoram.
.
Obsah: Namalovaná scéna zobrazuje rušné náměstí nebo ulici s několika malými postavami lidí, kteří se věnují svým každodenním činnostem. Architektura vypadá historicky, možná odkazuje na styl „ideálního města“, jak býval frekventován v 15. století.
.
.
Ona popisovaná místní nástěnná cieszynská verze je stará zhruba dvacet (20) let.
Jejím základním účelem je být poutačem upozorňujícím na gastronomické služby bezprostředně sousedící restaurace s názvem PIZZERIA WENECJA.
Použitým názvem, ač obsahujícím místopisné slovo Wenecja, čili Benátky, přesto však nelže, neboť je již po staletí přirozenou součástí stavebního koloritu místní městské části z opodstatněných důvodů nazývávané Cieszyńska Wenecja.
.
wenecja@jur-gast.pl
.
Umělec/umístění: Třebaže podoba reklamní plošné malby účelem vývěsního štítu připomíná či přímo asociuje pohledy na obdobné scenérie architektonických horizontů cizokrajných měst, odhaduji, že autorem této nástěnné malby, realizace v žánru street-artu, repliky druhu notně stylizované dávně vyhlížející pohlednice, byl kterýsi místní současný cieszynský příležitostný monumentalista.
Mural Wenecja w Cieszynie
aleja Jana Łyska, 43-400 Cieszyn, Poland
maps.app.goo.gl
.
.
Podobnými vnucujícími se architektonickými nástěnnými malbami a výjevy jsou přeplněny všechny zdi interiérů i exteriérů onoho dotyčného cieszynského maloměstského paláce gastronomie a toužených kulinářských iluzí.
Obdobně jako jsou výjevy téhož druhu populární v intravilánech různých těch “turisticky zdatných měst nástěnných maleb“ po celé Itálii, jakými jsou například Cibiana di Cadore a Usseaux, kde umělci obdobně používají jako témata místní historii a kulturu.
.
Univerzálnějším příkladem takového druhu nástěnného umění je francouzský streetartový autor Patrick Commecy, známý po celé Evropě tvorbou takovýchto fasád, které proměňují vnějšky bloků doposud měšťansky fádně vizuálních šedých budov v klamavě živé poblázněně realistické scenérie, v mnohém navenek připomínající quirkové vizuální nálady, ba i tendence.
.
.
Třebaže gps souřadnice umístění dotyčné konkrétní cieszynské velkoplošné nástěnné malby i identita jejího autora nejsou mým popisem definitivně přesně identifikovány, jedná se o vizuálně působivý příklad městského pouličního umění, které je navrženo tak, aby plynule splývalo s odevšad je obklopujícím okolím, a následně takovouto symbiózou dodávalo místu jedinečně vyhlížející charakter.
.
Celek však, třebaže nutká ke gastronomickým hostinám, i po oněch 20 letech s jeho lidským okolím nesplývá.
Ačkoli její dílčí motivy i celost dotyčné scénické velkomalby plní více nežli plně její funkci zdobnou i apelativně zvací, případně přímo poutací.
.
.
Rozporem, nebo důvodem, rozmáchlým až k nevyřešení je v případě této okolnosti vysvětlení, které nelze zvládnout nežli rozsáhlejším popisem.
Souvisejícím se všemi těmi slovy jako žánr quirk, dioráma, snaha o nabuzení dojmu iluzí – nebo alespoň jejich náslechy.
V mém případě se počínajících v časech, v nichž jsem ještě disponoval videokamerou, která by k ilustraci mého navazujícího záměru postačovala.
Pokud jsem však v kterémkoli předchozím výčtu doposud ještě nezmínil související výsledky práce newyorského fotografa Justina Bettmana, ihned napravuji.
.
Pohybuje se už roky po celém světě, jeho trasu provozovnami rozvážkových picérií začínal v Brooklynu.
Zde nějakých čas shromažďoval veteše, které tamní obyvatelé jako zcela nepotřebné přinášeli k popelnicím. Z tohoto balastu instaloval pokojíky, jež posléze zabydloval ochotnými dobrovolníky, které pak v takovémto jim přirozeném prostředí fotografoval.
Cvak.
Cvak.
Neboť pokaždé jednou zepředu, v pohledu přísně kolmém vůči celku se vší roztěkanou neupraveností okolí, podruhé už v jakémsi stejně kolmém výřezu vymezeně však zkomponovaném již jen pouze do scenérie interiéru pokojíku, který v předchozím záběru přesahoval do okolí.
Umíte si představit tuhle bezprostřední prostorovou změnu dvou šířek pohledů na tutéž jednu věc jako záznam demonstrace projevu nebo působení jakési existenciální iluze?
.
Popřípadě coby výjev koncipovaný přímo jako (málem až k zážitku dotyku zcela hmotně) prezentované svého druhu simulacrum?
.
Poněvadž Justin Bettman ano, proto zakrátko už dvojportréty kulis jeho pokojíků za obvykle velikého zájmu přihlížejících zevlounů fotografoval, ano, přímo v prostředí navýsost reálné kulisy massmediálně vyhlášeného náměstí Times Square.
.
To abych tezí středověku jen letmo připomenul ony zapomínané dávnější souvislosti se zpodobenými výmysly tamtěch podob panorámat náměstí a rynků ryze architektonicky malebných středověkých měst.
.
.
S postupně vznikajícím inventářem kulis rozmanitých pouličních pokojíků potom Justin Bettman obejel víceméně celý svět, ostatně, obdobně jako s interiéry pokojíčků koncipovanými zas v jiném iluzivním módu činíval a činí i filmař Wes Anderson.
Bettman se s jeho proprietami dostal dokonce i do samého středu Prahy s výhledem na oficiální horizont Hradčan.
Zatímco v předchozím kontextu letmo zmíněný Wes Anderson na tatáž turisticky vyhlášená pražská místa oficiálně vizitou doposud stále nikoli, a ne.
.
.
Dzień dobry
Autorem tej pracy jest nieżyjący Włodzimierz Janota, a powstała ponad 20 lat temu.
Pozdrawiam
Irena Skoneczny
.
.
Konec hlášení.
.
Hlasité předčítání