.
.
31:56
Po ještě mnoha dalších roztodivných zádrhelích, jejichž prostřednictvím je pokaždé potencionální realitní dědičce doktorce Ogdenové v průběhu celé noci usilováno o život, detektiv Murdoch, nejčastěji doprovázen konstáblem Crabtreem, v chodbě tajemného zákulisí domu venkovského památníku dávných panenek narazí na zhrouceně se o zeď opírající mrtvolu nedávno, dokonce čerstvě, zastřeleného muže.
Otázkou tedy je, kdo byl ten neznámý a jaký důvod nebo účel měla v předchozím příběhu jeho doposud neviděná účast.
.
Nejdříve bude detektivy objasněn způsob jeho smrti, a to prostřednictvím kulaté dírky prostřelené skrz překážku, kterou tvořila stěna tenké přepážky oddělující prostor této chodby od místnosti jídelny, v níž všichni návštěvníci společně večeřeli, obsluhováni celou trojicí personálu vily, z nichž tedy nikdo pachatelem být nemohl.
.
A přitom zde u stolu došlo již předtím v čase 21:29 k mimoděčnému výstřelu, jehož si žádná z osmice osob sedících okolo prostřeného stolu nevšimla.
.
Neboť rána vyšla z předmětu zvaného detektivem Murdochem docela legračním slovem třaskavka.
Označujícím cosi třaskavě střelného, tedy dávku jindy bezpečného množství střelného prachu zabaleného do válečkového látkové balíčku.
Jaké v souladu se staroanglickou vigilijní tradicí obdobné naloženy po jednom kusu předtím ležely na plochých talířcích před každým z 8 hostů tabule štědrovečerní večeře jako součást prostřeného servisu nachystaného každému z nich.
Ve zbylých 7 případech každý ovšem bez kulky…
.
.
(Pročež by bylo dramaturgickou škodou alespoň nezmínit, že v zájmu spění děje byla realizátory televizní verze opomenuta možnost konfrontujícího precizně naaranžovaného statického záběru andersonovského dokumentačně výčtového stylu – kolmo seshora na celkovou naservírovanou sestavu slavnostně naladěného hodovního stolu.)
.
.
Klasický detektivní případ mrtvoly neznámého muže vlastně nikým zastřeleného na chodbě, situace jak z děje kterési povídky příběhů Sherlocka Holmese.
Sotva patrná pravidelně kulatá dírka v ploše přepážky oddělující chodbu od jídelny, u jejíhož stolu doktorka Ogdenová jen před malou chvilkou při rozvazování uzlíku na provázku obtáčejícího váleček třaskavky užším koncem zavinutého předmětu bezděčně mířila proti sobě.
Kdyby v čele stolu zemřela, dokonce za nejbezprostřednější přítomnosti policie, v úředním zápisu o vyšetřování události by se zcela očividně jednalo o prachpouhou nehodu.
Hlasité předčítání