.
I přes mou lítost, definiční obsah rozsahu jednoznačně vyhlížejícího pojmu “žánr quirk“ není doposud genologickou teorií ustanoven natolik dostatečně jednoznačně definitivně, aby podle akademických zvyklostí mohl být uvažován za predikát.
.
.
Nežli o pevně danou žánrovou šablonu se proto doposud ve výsledku zejména jedná o snahu prostřednictvím nálad, stylů a smyslů poměrně jednoduchých vyprávění vyjádřit onu jedinečnost, jež je zásadně charakteristická pro vlastnosti ustanovující originalitu, byť namnoze výstředních, literárně zprostředkovávaných “quirky“ dojmů a pocitů.
.
.
Poněvadž v české tradici se s díly tohoto literárního druhu čtenáři nesetkávají ani zhruba dvacet let po jejich vzniku v angličtině, pro příklad výsledku jakže žádoucí autorské píle se musí spokojit s opravdu skromnou nabídkou doposud jediné do češtiny přeložené knihy: Miranda July, Nikdo sem nepatří více nežli ty – která snad přesto nejenom jako ilustrace čtenářské nouze, nýbrž i hned napoprvé jako pobídka k příštímu zájmu zcela postačí.
.
Hlasité předčítání