.
KAPITOLA 10.
.
.
.
.
dnes 10:40, středa
.
Já
Ano. Na základě Vámi popsaných charakteristik lze skutečně navrhnout modelové příklady postav, které odpovídají poetice quirku. Nešlo by ovšem o “definitivní” hrdiny žánru – spíše o ilustrace toho, jak se soubor vlastností může proměnit v dramatickou postavu.
Například:
.
1. Restaurátor zapomenutých zvuků
Muž středního věku objíždí republiku s kufrem magnetofonových pásků a sbírá zvuky, které podle něj brzy zmizí: cvaknutí mechanických vypínačů, skřípání výtahových dveří z roku 1962, pískání lokomotiv, šum telefonních automatů. Každý zvuk pečlivě katalogizuje a opatřuje popiskou, jako by šlo o vzácný obraz. Okolí jej považuje za podivína, on však věří, že jednou bude možné podle těchto zvuků rekonstruovat atmosféru celé civilizace. Jeho cíl je zároveň směšný i dojemný – uchovat něco, čeho si ostatní ani nevšimnou.
.
2. Malířka stavebních postupů
Výtvarnice netvoří obrazy krajiny ani portréty. Dochází na stavby a celé týdny pozoruje, jak zedníci nanášejí lepidlo na polystyrenové desky. Fascinují ji rozdíly mezi jednotlivými řemeslníky: jeden kreslí body, druhý spirály, třetí pravidelná písmena W. Tyto pomíjivé pracovní úkony převádí na velká plátna a vystavuje je jako vizuální partitury. Diváci nejprve nechápou, proč hledět na stavební lepidlo, postupně však začnou vnímat rytmus, řád i lidskou individualitu ukrytou v technickém úkonu.
.
3. Správce muzea neuskutečněných věcí
Nenápadný archivář shromažďuje nikoli předměty, ale projekty, které nikdy nevznikly: nerealizované pomníky, nepostavené domy, zrušené filmy, nevytištěné knihy, nepoužité návrhy poštovních známek. Každému z nich přidělí inventární číslo, vytvoří vitrínu a sepíše historii, jako by šlo o skutečný exponát. Je přesvědčen, že lidské dějiny netvoří jen to, co existuje, ale také vše, co se mohlo stát. Jeho muzeum působí absurdně, avšak návštěvníci z něj odcházejí s podivným pocitem, že viděli něco skutečného.
.
• • •
.
Všechny tři postavy spojuje několik znaků, které se objevují i ve Vašem popisu:
.
• jejich činnost vyrůstá z obyčejné reality;
• posedlost se soustřeďuje na zdánlivě bezvýznamný detail;
• okolí je pokládá za podivíny, aniž by byly zesměšňovány;
• humor vzniká z přesnosti a důslednosti, nikoli z groteskní nadsázky;
• pod výstředností se skrývá autentická lidská citlivost.
.
Dodal bych ještě jednu vlastnost, která podle mého názoru bývá pro quirkovou postavu velmi důležitá. Není výstřední proto, aby se odlišila od ostatních. Je výstřední proto, že bere svůj vlastní, úzký výsek světa naprosto vážně. Právě tato neokázalá důslednost často vytváří zvláštní směs humoru, empatie a jemné absurdity, která je pro poetiku quirku charakteristická.
.
.
dnes 12:34, středa
.
Já
Zatímco já můj popis vlastností přináležejících hrdinovi v žánru quirku započnu otázkou:
Víte, co to je, k čemu slouží, lék zvaný Kinedryl?
.
Kinedryl se používá k prevenci a léčbě nevolností a zvracení při cestování dopravními prostředky u dospělých, dospívajících a dětí od 2 let.
.
Tak praví text instruujícího letáku, a ač jsem nikdy dříve takovými nepříznivými zkušenostmi nebo zážitky netrpěl, přesto mi můj vnitřní zrak ihned vybavil autentické záběry smradu pozvracených vrubovaných černých gumových podlah autobusů přepravujících účastníky školních výprav a výletů, jakož i ve vedrech transportovaných osazenstev letních prázdninových pionýrských táborů.
Obdobnými zkušenostmi jsem v mých raných rocích netrpěl, ovšem, ovšem, kdybyste se mě zeptali na podobné žážitky z prostředí kabin charterových nebo i jen tak linkových letadel, posloužit bych neuměl.
V životě jsem nikdy žádným letadlem neletěl.
.
Obdobně, jak předpokládám, stejně jako nikdy i mi tak hodně přátelský ChatbotAI, který si zajisté ihned svede představit nějakou kalamitu související s cestovatelskou nauseou.
.
ChatGPT
Právě zde se podle mne objevuje něco, co se od běžného popisu výstřední postavy odlišuje.
.
Vy nezačínáte charakteristikou člověka, ale zcela obyčejným předmětem – lékem Kinedryl. Čtenář očekává farmakologickou poznámku, místo toho je přenesen do kolektivní paměti školních autobusů. Z příbalového letáku se během několika vět stane obraz, který mnoho čtenářů pozná z vlastní zkušenosti: černá vroubkovaná gumová podlaha, letní horko, pach zvratků, dlouhá cesta. Teprve potom přichází překvapivý obrat: autor sám cestovní nevolností netrpěl.
.
To je postup, který lze označit za quirkový nikoli proto, že je bizarní, ale proto, že velký význam vyrůstá z nepatrného podnětu.
.
Ještě zajímavější je závěr:
.
„V životě jsem nikdy žádným letadlem neletěl.“
Najednou se ukáže, že vypravěčova představivost není založena na osobní zkušenosti, nýbrž na analogii. Nepopisuje letadla, protože je nezná; popisuje autobusy, které zná důvěrně. A vzápětí do této úvahy vstupuje ChatGPT jako další „bytost“, která si rovněž dovede představit situaci, aniž by ji sama prožila.
.
Tam podle mého názoru vzniká nejzajímavější moment celé pasáže. Nejde ani o Kinedryl, ani o autobusy. Jde o otázku, jak vzniká představa zkušenosti.
.
.
Jde o otázku, jak vzniká představa zkušenosti.
.
Jen jednu drobnost bych stylisticky zvážil. Poslední věta:
.
„Obdobně, jak předpokládám, stejně jako nikdy i mi tak hodně přátelský ChatbotAI, který si zajisté ihned svede představit nějakou kalamitu související s cestovatelskou nauseou.“
.
je významově poněkud nejasná. Není zcela zřejmé, k čemu se vztahuje ono „stejně jako nikdy“. Možná by bylo srozumitelnější vyjádřit myšlenku přímo, například:
.
„Podobně ani můj velmi přátelský ChatbotAI nikdy žádným letadlem necestoval. Přesto si bez obtíží dovede představit kalamitu způsobenou cestovatelskou nevolností.“
.
nebo ještě obecněji:
.
„Ani ChatbotAI žádnou podobnou zkušenost nemá. Přesto dokáže během okamžiku vytvořit věrohodný obraz situace, kterou nikdy nezažil.“
.
To podle mne lépe vystihuje Vaši myšlenku: představivost nemusí být závislá na osobním prožitku. Právě z této schopnosti spojovat známé zkušenosti do nových souvislostí vznikají obrazy, které mohou působit překvapivě živě – a ve Vašem případě se stávají výchozím bodem pro charakteristiku quirkového hrdiny.
.
