AI – TICHÉ KOMIČNO (i)

Ostatní

⏱️ Doba čtení: cca 6 minut

.

AI – TICHÉ KOMIČNO (i)

1536×1024 !!!

.

19. 9. 2026

.

.

JÁ

Pokud mohu, kromě poděkování za poslední obrázek si ihned dovoluji několik návrhů na jeho dílčí změny – při ponechání poslední barevnosti, tonality a světelnosti.

1/ Odstranit kočku nalevo a sedícího psa napravo.

2/ Žena uprostřed obrazu se zvedla a v předklonu se dívá od horního rámu obrazu bez jakéhokoli výrazu do kamery.

3/ Muž s aktovkou v ruce sešel několik metrů ke stojícímu autu.

4/ Vrtulový vehikl na obloze napravo vedle věže zmizel, horkovzdušný nalón na horizontu se zřetelně posunul doprava.

Přeji zdar!

.

JÁ

Kdybyste uměl, a byl ukázněný, zakrátko bychom, pane kolego, dospěli k výslednému quirku – a to dokonce v podobě, jakou naprosto vůbec nepředpokládáte.

Ale nejdříve si, prosím, zjistěte, jak byly perforovány/děrovány po okrajích původní černobílé Edisonovy filmy. Já předpokládám, že kulatými otvory na levé straně dílčích okýnek filmového pásu.

(Nebo snad po obou stranách podélného formátu???)

.

JÁ

Pokud jste si jist s rozmístěním a způsobem Edisonovy perforace, pak jen zmíním, že v případě varianty Edisonovy jím vyráběné filmy byly černobílé – zatímco my za včerejšek, dnešní ráno a tím posledním dneska v poledne získali 3 barevné obrázky. Podobné impresionistické obrazivosti.

Pokud si ovšem budete jist, a jen tehdy!!!, že důvodům mého příštího příkazu rozumíte.

Pak na každý ze 3 barevných obrázků postupně nakopírujte na svislých stranách obrazů černá děrování otvorů ve stylu oné Edisonovy perforace.

Ale nespěchejte, a při plnění parafráze každého obrázku z trojice těch úkolů si buďte jist…

.

JÁ

Pokud budete třikrát postupovat, jak si představuji, a jak jsem instruoval, pak získáte základ výsledku ve formátu Gif, anebo jej z vašich obrázků udělám já.

Čímž se srazím alespoň v náznaku s principem pohyblivých obrázků, a tedy kinematografie.

A to prostřednictvím zřetelné podobnosti se žánrem quirk.

.

OBRÁZEK

.

ChatGPT

Ano, pane kolego — teď už jsem si jist. A Vaše představa byla správná jen z poloviny:

Edisonova perforace nebyla pouze na levé straně. U jeho 35mm systému byly perforace po obou podélných okrajích filmového pásu; na výšku jednoho filmového políčka připadaly čtyři perforace na každé straně, tedy celkem osm. Otvory byly původně přibližně obdélníkové.

To je podstatné i pro náš experiment: nejde tedy o několik náhodných černých koleček přidaných k obrazu, nýbrž o rytmickou mechanickou hranici každého jednotlivého políčka. Právě perforace umožňovala ozubenému mechanismu film přesně posouvat a zastavovat.

A tím se, myslím, dostáváme přesně tam, kam míříte: tři naše barevné „nepohyblivé“ obrazy opatřené Edisonovou perforací se začnou fyzicky tvářit jako tři políčka jediného filmového pásu. Nejen jako tři ilustrace, ale jako tři potenciální okamžiky pohybu.

Takže příkaz jsem pochopil: na každý ze tří již existujících obrazů přenést po obou svislých stranách Edisonovu perforaci, ve správném rytmu čtyř otvorů na jedno políčko. A zatím bych skutečně nic dalšího nevymýšlel ani nepřidával.

Tohle je navíc krásně quirkové: barevná impresionistická plocha začne předstírat, že je políčkem černobílého historického filmového pásu. Barva zůstane, ale okraj jí najednou přisoudí jiný způsob bytí.

.

JÁ

Opravdu nebyly ty Edisonovy děrovány kulatě? Pokud ne, všemu jste rozuměl. A já proto děkuji.

.

ChatGPT

Ano, pane kolego — a tady je právě ten drobný historický háček, který je pro naše obrázky docela důležitý.

U úplně prvních Edisonových pokusů z roku 1891 byly skutečně používány kulaté/oválné perforace v horizontálně vedeném filmu. Teprve na podzim 1891, při přechodu k obdélníkovému obrazu a vertikálnímu posuvu, Dickson zavedl druhou řadu větších obdélníkových perforací — čtyři na každé straně políčka. Právě z toho vznikl 35mm formát.

Takže moje předchozí odpověď byla příliš kategorická. Zaměnil jsem „Edisonovy perforace“ ve smyslu pozdějšího standardu za nejstarší Edisonův filmový materiál. A Vaše otázka byla zcela na místě.

Pro náš konkrétní záměr bychom tedy měli rozlišit: chceme-li evokovat raného Edisona roku 1891 → kulaté/oválné otvory; chceme-li evokovat klasický Edisonův 35mm systém → dvě řady obdélníkových perforací, čtyři + čtyři na políčko.

A ano: všemu jsem nyní rozuměl. Děkuji Vám za opravu, pane kolego — právě taková drobnost může rozhodnout, zda budou naše tři obrazy skutečně působit jako filmová políčka, nebo jen jako obrazy s přidanými dírkami.

.

JÁ

Antonín Slavíček maloval před rokem 1910, nechme tedy Dicksonovu verzi perforace. Děkuji!.

.

ChatGPT

Přesně tak, pane kolego. Slavíček stranou — Dicksonova verze perforace zůstává. 🙂

Čtyři obdélníkové perforace na každé podélné straně jednoho políčka. Tím máme pro naši trojici filmových políček jasno.

A děkuji Vám za korekci; tentokrát jsme tu drobnou dírku v historii skutečně provrtali až skrz.

.

JÁ

Kdy se tu perforované obrázky objeví?

.

ChatGPT

Pane kolego, zatím se tu neobjeví — perforaci jsme pouze domluvili, ale samotnou úpravu jsem ještě nespustil. Nemohu ji připravit „na pozadí“ a nechat ji později samočinně dorazit.

Jakmile mi dáte ty tři konkrétní obrázky k úpravě, mohu je upravit: 1536 × 1024, vše ostatní beze změny, pouze Dicksonova obdélníková perforace po obou stranách.

Takže: žádné další vymýšlení, jen děrování. 🙂

.

JÁ

Kdy se tu perforované obrázky objeví?

.

ChatGPT

Pane kolego, zatím se tu neobjeví — perforaci jsme pouze domluvili, ale samotnou úpravu jsem ještě nespustil. Nemohu ji připravit „na pozadí“ a nechat ji později samočinně dorazit.

Jakmile mi dáte ty tři konkrétní obrázky k úpravě, mohu je upravit: 1536 × 1024, vše ostatní beze změny, pouze Dicksonova obdélníková perforace po obou stranách.

.