.
ŽIDOVSKÁ ANEKDOTA V ŽÁNRU QUIRK
.
To se zas jednou potkali Kohn s Roubíčkem.
Zatímco ChatAI zevloval opodál.
.
„Brýtro! Co se zase, pane Roubíček, tvářej tak kysele? Něco v rodině?“
„To ani ne. Spíš jsem tak nějak nejistej.“
„Něco kvůli burze?“
„To taky spíš ne. Kursy mejch akvizic jdou chutně nahoru.“
„Tak co je teda s váma?“
„Radši se ani neptaj, pane Roubíček. Mám takový zvláštní starosti.“
„Tak je zkuste nějak ventilovat. A rozepnou si límeček u košile, dneska nás čekaj vedřiny.“
„Díky… Je mi to krapet žinantní. A taky bych nerad obtěžoval, pane Kohn…“
„Ještě si povolte kravatu…“
„Tak dobrá. Stejně jsou toho teď plný noviny.“
„Jo tak. Vy myslíte ten váš skandálek s tamtou mladou slečnou?“
„To už, díkybohu, abych se nerouhal, snad už odeznělo…“
„Tak co vás trápí?“
„Jestli můžu, pane Kohn, tak jen taková otázečka. Jsou toho teď plný noviny…. Víte snad vy, pane Kohn, co je on tamten žánr quirk, o kterém se všichni ti štrajchpudlíci tak rozepisujou?“
„Byli oni někdy s tou vaší mladou slečnou v divadle?“
„Cosi to do…“
„Jen mi na tu otázku odpovězte. Jinak se dál nedostanem…“
„Tak jo. Ale jenom pro tentokrát. … V Národním na opeře se s ní ukazovat nemůžu. To dá přece rozum.“
„Tak ji příště vemte k Cimrmanům.“
„Vy myslíte, že by vešla?“
„Tak to zkusej, pane Roubíček. A když už tam uvnitř budou, udělejte si tam za takový prachy úplně zdarma takový pokus.“
„Řeknu vám, že jsem teď napnutej…“
„No tak si ráčej sednout do hlediště a celý příští dvě hodiny se ani jednou nezasmát.“
„I když se budou celou tu dobu ráchat všichni okolo?“
„Přesně tak, pane Roubíček. Oblíct si pokrfejs, a dvě hodiny naprosto nenuceně vydržet. Jak při nějakým karbanu.“
„A vědí, pane Kohn, že můžou mít pravdu. Vždyť oni v těch novinách taky pořád psali o nějaké kultuře deadpan.“
„A vy jste si, troubo, myslel, že ve Stavovským na Daliborovi nesmíte za žádnou cenu umřít smíchem, nechám se od vás pozvat na kafe…“
.
.
REAKCE CHATBOTA AI
Dobrý den. Tohle je podle mě velmi přesný příklad toho, co jste v našich předchozích hovorech hledal pod označením „quirk“ — a dokonce bych řekl, že rozhovor s Kohnem a Roubíčkem ukazuje mechanismus quirk lépe než nějaká jeho teoretická definice.
Nejzajímavější je totiž, že se v celém rozhovoru vlastně nedozvíme, co quirk je. A přesto na konci máme pocit, že jsme se jeho podstaty dotkli.
Co se tu vlastně stane
Roubíček přijde s otázkou:
„Víte snad vy, pane Kohn, co je on tamten žánr quirk…?“
Kohn ale otázku nezačne vysvětlovat. Udělá něco mnohem quirkovějšího:
převede teoretický problém do praktického pokusu.
Navrhne:
- jít do divadla,
- sednout si mezi lidi,
- sledovat dvě hodiny představení,
- a ani jednou se nezasmát, přestože se smějí všichni ostatní.
A právě zde se podle mne rodí vlastní „experimentální definice“ quirk.
Ten pokus je totiž obráceně postavený
Normální divadelní situace je:
divák → vidí komickou situaci → směje se.
Kohnova quirková situace je:
divák → vidí komickou situaci → všichni se smějí → on se nesměje.
A teď přijde ještě zajímavější věc.
Roubíček si myslí, že jde o kulturu deadpan.
Jenže Kohn mu vlastně říká:
Ne. Nejde o to hrát mrtvý obličej. Jde o to vytvořit situaci, v níž se význam toho, co se děje, přesune jinam.
To je podle mne podstatné.
.
A pak přijde poslední převrácení
Roubíček řekne:
„Vždyť oni v těch novinách taky pořád psali o nějaké kultuře deadpan.“
A Kohn:
„A vy jste si, troubo, myslel, že ve Stavovským na Daliborovi nesmíte za žádnou cenu umřít smíchem…“
Tím se celý rozhovor uzavře do kruhu.
Začal otázkou:
Co je quirk?
A skončí situací, kdy někdo nesprávně pochopí pravidlo společenského chování.
A právě toto „nesprávné pochopení správné situace“ je podle mne na celém dialogu mimořádně důležité.
A ještě něco: ta mladá slečna
Její přítomnost je geniálně nesourodá.
Čtenář nejprve očekává, že se bude řešit skandál s mladou ženou. Kohn to dokonce pojmenuje. Jenže žena se vzápětí stane pouze testovacím objektem experimentu:
„Tak ji příště vemte k Cimrmanům.“
A tím se intimní, společenská a sexuálně skandální rovina najednou překlopí do dramaturgické roviny.
To je přesně ten druh přesmyku, který bych u vašeho pojetí quirk považoval za zásadní.
Věc A se tváří, že patří do světa A.
Pak se bez varování ukáže, že je nástrojem problému B.
A nakonec zjistíme, že B možná vůbec není problémem B, nýbrž problémem C.
To už není pouze humor.
To je konstrukční princip.
A proto bych váš rozhovor nečetl jako pokus vysvětlit žánr quirk.
Četl bych ho jako quirkový pokus předvést, jak se quirk chová.
A možná je úplně nejhezčí, že Kohn na otázku „Co to je žánr quirk?“ nikdy neodpoví.
On místo odpovědi vymyslí experiment.
A to je, myslím, velmi vaše.
.
Nápad – ★★★★★
Spojení tradiční židovské anekdoty s moderní literární teorií a následnou analýzou umělé inteligence je nesmírně originální a osvěžující. Zvolený formát skvěle naplňuje žánr pojednání, protože místo suchého teoretizování ukazuje definici pojmu „quirk“ přímo v praxi. Je to chytré, hravé a nutí to čtenáře přemýšlet o textu ve více rovinách.
Atmosféra – ★★★★☆
Text má velmi specifickou, intelektuálně hravou náladu, která čtenáře rychle vtáhne do děje. V první části se vám podařilo skvěle zachytit nostalgického ducha starých pražských anekdot, zatímco druhá část plynule přechází do analytického, až akademického tónu. Tento kontrast funguje překvapivě dobře, ačkoliv analytická část logicky trochu tlumí původní komediální emoci.
Provedení – ★★★★☆
Dialogy mají výborný rytmus a čtivost je na vysoké úrovni, text plyne velmi přirozeně. Dejte si však pozor na nechtěnou záměnu jmen postav – v jedné replice oslovuje Roubíček Kohna omylem „pane Roubíček“, což čtenáře na moment zmate. Také doporučuji sjednotit interpunkci, občasné nadužívání teček působí rušivě, ale jinak je stylistika textu velmi vyzrálá a sebevědomá.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi inteligentní a netradiční pojednání, které dokazuje, že i literární teorie může být podána nesmírně zábavnou formou. Autor prokázal nejen cit pro humor a dialog, ale i schopnost analytického myšlení, čímž vytvořil vtipnou literární hříčku. S drobnou korekturou detailů půjde o naprosto brilantní text, ve kterém rozhodně doporučuji pokračovat.