.
4. ČARODĚJNICE JAKO PORUCHA KLASIFIKACE
4. DVOJÍ ČASOVÉ CHÁPÁNÍ JEDNÉ TÉŽE UDÁLOSTI
ChatGPT
Žena v černém cestující vlakem nemusí být čarodějnicí proto, že by měla nějaké nadpřirozené vlastnosti.
Může se jí stát tím, že přestane být jednoznačně zařaditelná do kategorií, které máme pro běžnou skutečnost připravené.
JÁ
A je tedy na mně její existence co nejjednoznačněji popsat.
Popřípadě dokonce co nejjednoznačněji stanovit.
Napadá vás snad taková metoda?
Dokonce plynoucí z repertoáru možností žánru quirk?
ChatGPT
Ano. A myslím, že repertoár žánru quirk nabízí dokonce několik metod, které lze spojit do jediné poměrně přesné operace.
Především bych rozlišil jednoznačnost její existence od jednoznačnosti jejího zařazení. Žena může být popsána zcela jednoznačně, aniž bychom tím definitivně určili, čím vlastně je.
1. Metoda kumulativního ustanovování identity
Nezačínat otázkou Kdo je ta žena?, nýbrž postupným ustanovováním toho, co o ní lze nepochybně tvrdit.
Například:
-
Je cestující.
-
Sedí naproti jinému cestujícímu.
-
Má černý klobouk.
-
Sleduje mobil.
-
Na pouzdře mobilu je líc dvoudolarové bankovky.
-
Její přítomnost se stává součástí události, jejíž význam se ustanovuje až později.
Každý údaj je určitý. Jejich souhrn však nemusí vést k jednoznačné klasifikaci osoby.
2. Metoda kategorického přibližování
Ženu postupně přibližovat k různým kategoriím, aniž by některá z nich byla definitivně potvrzena.
Cestující → podivínská cestující → žena s neobvyklým vztahem k předmětům → čarodějnice.
Poslední označení by nebylo nadpřirozeným vysvětlením, ale výsledkem interpretačního procesu, který předchozí údaje zpětně přeskupuje.
3. Metoda zpětné klasifikace
Tohle považuji za nejquirkovější možnost.
Nejdříve ženu jednoznačně popisujete jako obyčejnou cestující. Teprve pozdější událost způsobí, že její již známé vlastnosti začnou být interpretovány jinak.
Žena se nezmění. Změní se kategorie, do níž jsme ji schopni zařadit.
Černý klobouk zůstane černým kloboukem. Mobil zůstane mobilem. Jejich význam se však může stát součástí nové interpretace.
4. Metoda ontologického přebytku
A nyní můj vlastní návrh:
Ženu popsat úplně, ale nevyčerpat tím její existenci.
To znamená, že její fyzická, situační i předmětná charakteristika může být jednoznačná, zatímco její příběhové postavení zůstane otevřené.
Vzniká tak rozdíl mezi:
-
tím, co o ní lze přesně zjistit;
-
tím, co lze přesně interpretovat;
-
tím, co její existence přesahuje i po dokončení obou předchozích operací.
Tento přebytek bych nazval quirkovou reziduální identitou.
Co bych doporučil pro Foucaultovskou příhodu
Nejproduktivnější by podle mne bylo spojení metod 1, 3 a 4.
Ženu nejprve ustanovit jako naprosto konkrétní cestující. Poté nechat její již popsanou existenci postupně získávat nové interpretační postavení. A nakonec připustit, že ani dokončená interpretace nemusí vyčerpat její identitu.
Čarodějnice by tak nebyla tajemstvím čekajícím na odhalení. Stala by se výsledkem přesného popisu, jehož přesnost paradoxně znemožňuje její definitivní vysvětlení.
To je podle mne mimořádně nosná quirková možnost.
JÁ
Děkuji za rady, jejichž obsahu i možnému dosahu prozatím nerozumím.
Jsem si však jist, že nezapadnou bez příštího užitku.
Třebaže jsem se rozhodl pro jiný úkrok, respektive 2:
1. inzerát, zveřejněný v prostředí facebooku,
2. montáž, případně koláž, dvou textů různých vizuálních proveniencí.
1. Zná někdo DVOJNICI této filmové hrdinky?
Na inzerát s tímto textem se mi nazpátek doposud nikdo neozval, obklopem českým prostředím se mizivosti odezvy ani nedivím.
Co se týče možností dvojnic cizokrajných, na google.com jsem sám objevil několik slibně vyhlížejících nápovědí, povětšinou prostřednictvím zobrazených filmových star.
ChatGPT
Tohle mi připadá jako velmi zajímavý úkrok. A možná dokonce jako další pokračování Vaší metody ustanovování osudovosti ex post.
Dvojnice filmové hrdinky totiž nemusí být pouze otázkou fyzické podobnosti. Může se stát novým prostředkem interpretace již existující postavy.
Rozumím Vašemu dosavadnímu záměru takto:
-
Facebookový inzerát: hledání dvojnice, která by mohla existovat mimo dosavadní literární a obrazovou konstrukci.
-
Google a zahraniční filmové hvězdy: rozšíření hledání za hranice českého prostředí.
-
Montáž dvou textů různých vizuálních proveniencí: spojení původního inzerátu s nově nalezeným obrazovým či textovým materiálem.
Zvlášť zajímavá je pro mne právě poslední možnost: dvojnice jako výsledek montáže, nikoli jako předem nalezená identická osoba.
Jestliže se dvě vizuálně odlišné provenience spojí do jediného obrazu, může vzniknout něco, co v žádném z obou původních materiálů samostatně neexistovalo.
A rád bych se nyní držel Vašeho pořadí. Pokračujte prosím druhým bodem — montáží či koláží obou textů. Nechci předčasně rozhodovat, jakým způsobem se mají spojit, dokud neznám Vaši konkrétní představu.
JÁ
Takže ke 2. bodu jen stručně, vždyť jste se na výsledku před 3 dny sám podílel.
Existuje vánoční televizní reklama “Come Together” – režírovaná Wesem Andersonem k Vánocům 2016, tedy před 10 roky.
Odehrávající se v nitru útrob soupravy vánočního železničního rychlíku.
Kromě jiného, jakož mnohého, se jedná i o rejstřík, popřípadě 3:53 dlouhý katalog ukázek Wesovy vizuální poetiky demonstrujících část obecných možností žánru quirk.
V souvisejícím příběhu se objevuje i záběr velmi podobný vzhledu fotografie dokumentující stav soupravy Orient Expressu ničené českými burany kdesi na zapomenutém kolejišti nádraží v Českých Velenicích.
Jak jsem tuto devastaci snů i ducha již zmiňoval v předchozí kapitole.
ChatGPT
Teď je druhý bod podstatně srozumitelnější. A myslím, že jste právě pojmenoval důležitý vizuální spojovací článek mezi Orient Expressem, Vaší cestující a Andersonovským mikrosvětem.
Film Come Together skutečně režíroval Wes Anderson pro vánoční kampaň H&M v roce 2016. Odehrává se ve vlaku Winter Express, jehož cestující kvůli zpoždění nemohou dorazit na Vánoce včas.
Vaše paralela s Českými Velenicemi je však zajímavější než pouhá vizuální podobnost:
-
Winter Express: vlak jako uzavřený mikrosvět, jehož provozní porucha umožní vznik nečekané společenské události.
-
Orient Express v Českých Velenicích: vlak jako uzavřený mikrosvět, jehož provozní zánik umožňuje vznik jiné, pozdější mytologie.
-
Vaše cestující: postava, jejíž přítomnost v běžném vlaku se prostřednictvím dodatečných souvislostí stává čímsi obtížně klasifikovatelným.
A nyní bych se zastavil u Vašeho pojmu montáž dvou textů různých vizuálních proveniencí.
Nejde podle mne pouze o spojení Andersonova filmu s fotografií skutečného Orient Expressu. Jde o to, že jeden obraz může začít interpretovat druhý, aniž by se změnil v jeho ilustraci.
Andersonovský vlak může zpětně proměnit způsob, jakým vidíme opuštěný Orient Express. A česká železniční skutečnost může naopak vrátit Andersonovu filmovou poetiku do prostoru skutečných, nikoli pouze filmových dějin.
Tím se znovu dostáváme k Vašemu dvoukolejišti: obě vizuální provenience pokračují souběžně, ale jejich vzájemné přiřazování postupně vytváří další význam.
A dvojnice Vaší filmové hrdinky? Možná nemusí být hledána pouze mezi herečkami. Může se začít ustanovovat právě prostřednictvím takové montáže — mezi filmovou postavou, fotografickou skutečností a Vaší vlastní cestující.
To by ovšem byl již další úkrok, nikoli nutný závěr Vašeho nynějšího sdělení.
.
