.
3. ČTVRTEK JAKO DRUHÝ ČAS NEDĚLE
JÁ
Navazující začátek spočívá v tom, že pořídíte úpravu přílohy dnes posílané jako 1., a to tímto postupem:
1. nejdříve se domluvíme, jak pokynu rozumíte, napíšu-li:
středové bíle polozastřené okýnko na dosavadní ploše stěny vagónu Orient Expressu.
Popište!
ChatGPT
Rozumím tomu takto:
„Středové bíle polozastřené okýnko na dosavadní ploše stěny vagónu Orient Expressu“ znamená:
-
Středové: nové okýnko bude umístěno přibližně uprostřed modré plochy stěny Orient Expressu, nikoli u jejího okraje ani v blízkosti ženy.
-
Bílé: jeho výplň bude světle bílá, případně lehce krémová, výrazně odlišná od tmavomodré stěny vagónu.
-
Polozastřené: okýnko nebude zcela průhledné ani zcela neprůhledné; jeho bílá výplň bude částečně průsvitná, zastřená, jako by za ní existoval neurčitý obraz, který však nelze jasně rozeznat.
-
Na dosavadní ploše stěny: okýnko se objeví přímo v ploše stávajícího Orient Expressu, aniž by se změnila jeho poloha, velikost, nápis, emblém nebo dosavadní kompozice.
Představuji si tedy jedno nové, středově umístěné, bíle zastřené okýnko na modré stěně míjejícího Orient Expressu.
Zatím pouze popisuji. Nic neupravuji ani nevytvářím.
JÁ
Zde máte dnešní přílohu 2.
1. Nakomponujte její vámi uzpůsobenou velikost namísto polozastřeného okénka na ploše dnešní přílohy 1.
2. Barevně slaďte všechny spoje předchozí úpravy!
A víc nečiňte.
Rozumíte?
ChatGPT
Ano, rozumím.
-
Přílohu 2 (železniční okénko s průvodčím) zmenším a umístím přesně do prostoru dosavadního bíle polozastřeného okýnka na Orient Expressu v příloze 1.
-
Barevně sjednotím vložené okénko s modrou a zlatou plochou Orient Expressu i s teplými tóny původního záběru. Zachovám jeho rám a obraz průvodčího.
-
Všechno ostatní ponechám beze změny.
Zatím pouze potvrzuji porozumění. Čekám na AKCE!!!.
JÁ
AKCE!!!
OBRÁZEK
ChatGPT
Výsledek je zde. Průvodčí se objevil v novém středovém okénku Orient Expressu; ostatní hlavní prvky zůstaly zachovány.
JÁ
Tak tohle dopadlo skvěle. Dík!
ChatGPT
To mě opravdu těší! Děkuji. 🙂
Tentokrát se nám podařilo spojit oba obrazové motivy přesně v tom zvláštním průsečíku, kde se vlaková skutečnost setkává s quirkovou interpretací.
A hlavně: průvodčí v okénku Orient Expressu je výborný nový prvek.
Těším se na zítřejší pokračování.
3. Čtvrtek jako druhý čas neděle
Vaše retrospektivní vyprávění bych chápal jako dvojí časovou existenci jedné události:
ChatGPT
Neděle je časem prožitku, čtvrtek časem jeho interpretace.
Čtvrtek však není pouhou kopií neděle. Je to okamžik, v němž se nedělní událost může stát něčím, čím původně nebyla.
Vzpomínka zde není návratem do minulosti, ale dodatečným zásahem do jejího významu.
To by mohlo být jedním z principů Vašeho hermeneutického kruhu: minulost se nemění fakticky, ale mění se její ontologické postavení v příběhu.
JÁ
Jeden příběh se nevětví, nemnoží, ani se jakkoli nečiní dvojím.
Jen pouze po jakési sotva postřehnutelné náhodným stromovím zalesněné výhybce spěje současně dál jakýmsi pro mnohé obtížně si představitelným slovem nenazvatelným dvoukolejištěm…
ChatGPT
Teď jste opravil něco podstatnějšího, než se na první pohled zdá. Moje formulace o „dvojí časové existenci jedné události“ totiž stále ještě připouštěla představu zdvojení příběhu. A Vy ji výslovně odmítáte.
Vaše dvoukolejiště je něco jiného.
Nejsou to dvě vyprávění, dvě varianty ani dvě časově oddělené verze jedné události. Je to jediný příběh, který pokračuje současně po dvou kolejích.
A právě ona sotva postřehnutelná výhybka je důležitá. Neoznamuje odbočení do jiného příběhu. Umožňuje, aby se dosavadní příběhová dráha začala uskutečňovat ve dvou souběžných časových rovinách, aniž by přestala být jedinou dráhou příběhu.
Zkusil bych proto rozlišit:
-
Nedělní kolej: události se dějí, aniž by ještě znaly svůj budoucí význam.
-
Čtvrteční kolej: tytéž události se již interpretují, přičemž jejich význam se průběžně ustavuje.
Nejde tedy o to, že by čtvrtek následoval po neděli jako její vysvětlení.
Čtvrtek se stává souběžnou součástí nedělního příběhu.
A dovolím si jednu další, snad trochu odvážnější poznámku: výhybka nemusí být místem, kde se příběh rozdělil. Může být místem, kde jsme teprve zjistili, že celou dobu existovalo dvoukolejiště.
To by také vysvětlovalo, proč je tak obtížné je pojmenovat. Běžná vypravěčská logika nám nabízí následnost, retrospektivu, paralelní dějové linie.
Vy však naznačujete něco jiného: souběžnost, která nevytváří pluralitu příběhů.
A zatím bych tuto Vaši kolejovou metaforu ponechal otevřenou. Zřejmě ještě neřekla poslední slovo.
.