.
HERMENEUTIKA ŽÁNRU QUIRK
3. 9. 2026
.
Zadáme-li je do vyhledávače google.com, pak o dané záležitosti informuje heslo “žánr quirk famu“ následně:
.
„Spojení „žánr quirk“ (nebo styl quirky) v kontextu pražské FAMU odkazuje především na specializovaný teoreticko-praktický předmět Quirky kinematografie Wese Andersona (a dalších) (v anglickém originále The Quirky Cinema of Wes Anderson & Others), který vyučuje Kabinet teorie a historie audiovize FAMU.“
.
Vyučujícím předmětu je původem anglický lektor, v seznamu předmětů vyučovaných na FAMU se tato položka vyskytuje již několik let.
Pokud se ovšem začnete pídit po souvisejících skriptech, případně souvisejících odborných článcích v češtině, bohužel, nenajdete ničevo.
Předestřené téma se může jevit jako odtažité, pro domorodce příliš speciální, voličům více nežli zbytné – ovšem nyní na začátku školního roku je však třeba podotknout, že i jiným studentům a žákům úplně stejně chybí i jiná žádoucí odborná výbava.
Z ní pramenící odborná vybavenost vedoucí ke kvalifikovanosti, shrnuji, a připomínám stávajícímu panu premiérovi tradici baťovské závodní školy práce.
Obecnou snahu firmy Baťa o vzdělávání jejích zaměstnanců zejména.
.
.
Poněvadž stejně tak dávno jsme v této zemi zabili i samu baťovskou tradici, pro kohokoli v této domorodině bude proto stejně zbytné například i sdělení, že existuje jakési filozofické tradici i cosi nazývané předporozumění.
Pro snazší srozumění i psané čitelněji jako před–porozumění.
Před – porozumění.
Tedy porozumění ještě před samým rozuměním.
.
V tradici německé filozofické hermeneutiky se tyto předběžné, dokonce znalostem předcházející. znalosti nazývají Vorverständnis.
Kdo má zájem, nechť se pokusí o sémantický význam tohoto slova.
Takto vybaven, snad poté následně uzná jako fakt, že žádné tvrzení, obraz, text, problém, ba ani ne svět obecně, nás nezastihují jako čistou, ničím nepopsanou desku. Poněvadž vždy již máme v sobě dánu i před takovýmto čistým setkáním nějakou předběžnou strukturu vědění, která je podmínkou pro to, abychom vůbec mohli něco nového pochopit.
.
Předchozím popisuji pro účel zpodobení mi přátelským chatbotemGPT ono cosi, co filozofové nazývávají hermeneutickým kruhem, a oproti nim hermetici svéhu druhu Uróborosem, Požíračem ocasu.
Symbolizujícím, jak přicházející detaily mění ono naše předchozí předporozumění.
A činí z něho předporozumění pro příští cíle.
.
Známe už slovo Vorverständnis, a vzápětí budeme znát slovo s významem “předsudek“ další – v češtině obdařené hodně dramatickou sémantickou parádou: Vorurteil.
.
Při jistém pohledu, například zjevováním, čili evokací, prostřednictvím oficiálně neexistujícího žánru quirk, lze vnímat význam slova předsudek v plné jeho sémantické kráse jako nezbytný výchozí bod (před-sudek, soud před samotným zkoumáním), bez kterého žádné lidské poznání nemůže začít.
.
Jenomže krása češtiny umožňuje ještě jednu jinou, a ve významu gnoseologicky či hermeneuticky mnohem elegantnější, výkladovou variantu.
A to tu vycházející ze slovního významu soud.
PŘEDSOUD.
.
- A pak zde ještě máme k dispozici slovo předchůdnost.
Které platí a přitom je významově zřejmé, a před každou takovouto platbou, předem.
Ještě dříve, nežli se setkáme s konkrétním důsledkem, nebo důkazem.
.
A uvědomujeme-li si takovouto podmínku, i ten doposud neexistující žánr quirk je znám, a oprávněn, jako jakási někdy příště zhmotněná předtucha.
Zatím však stále jen předpokládám, že úsloví žánr quirk oprávněně označuje díla a umělecké projevy postavené na specifické kombinaci absurdity, laskavosti a intelektuálního přesahu.
Že jeho zkoumání všednosti záměrně narušuje běžné situace, aby poukázal na to, co v životě obvykle přehlížíme nebo bereme jako samozřejmost.
.
Jak tedy tentokrát onen přátelsky mi nakloněný chatbotGPT zpodobí jedním uceleným obrázkem nepodobajícím se jakémukoli výkladovému schématu čehokoli, jak tentokrát mi zpodobí s použitím planimetrického zobrazení postav i znalostí o hermeneutickém principu, jaké mi dneska poskytne vyobrazení významového tématu žánr quirk?
.
Nápad – ★★★★☆
Propojení filmové teorie, konkrétně žánru „quirk“, s hlubokou německou filozofií a hermeneutikou je nesmírně originální a intelektuálně osvěžující. Autor přináší nosnou myšlenku o tom, jak naše předporozumění formuje vnímání absurdity a všednosti. Odbočka k baťovské tradici sice působí trochu nečekaně, ale ukazuje široký rozhled autora a schopnost hledat neobvyklé souvislosti.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text navozuje atmosféru zamyšlené, až lehce excentrické univerzitní přednášky, která čtenáře nutí zpomalit a přemýšlet nad významem slov. Intelektuální hravost a objevování sémantických nuancí vtáhne ty, kteří mají rádi filozofické úvahy. Místy však text působí poněkud odtažitě, což může méně trpělivého čtenáře vytrhnout ze soustředění.
Provedení – ★★★☆☆
Autor vládne velmi bohatou slovní zásobou a nebojí se složitějších větných konstrukcí, což k žánru pojednání skvěle sedí. Stylistika by však zasloužila učesat; některé věty jsou zbytečně krkolomné a občas se v nich ztrácí hlavní myšlenka. Drobné překlepy a interpunkční zaváhání sice text obsahuje, ale nebrání celkovému porozumění této zajímavé úvahy.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi podnětné a netradiční pojednání, které chytře propojuje zdánlivě nesourodá témata od FAMU přes Baťu až po hermeneutický kruh. Autor prokazuje schopnost hluboké reflexe a analytického myšlení, což je pro tento žánr klíčové. Pokud se v budoucnu podaří text stylisticky více zpřehlednit a zjemnit přechody mezi myšlenkami, bude výsledek naprosto brilantní. Určitě v podobných esejích pokračujte, máte jedinečný autorský hlas.