.
AI – TICHÉ KOMIČNO (m)
1536×1024 !!!
.
23. 9. 2026
.
.
včera 18:25
.
JÁ
Už máte hotovou tu opravu obrázku zadanou dnes dopoledne?
.
ChatGPT
Pane kolego, ne — dnešní dopolední oprava ještě hotová není.
Tehdy jsem se ji pokusil zadat, ale generování narazilo na limit. Nemohu tedy tvrdit, že na nějaké hotové verzi mezitím „pracovalo“ něco na pozadí.
Zadání mám ovšem jasně: zachovat současný obraz a pouze prodloužit prostorovou iluzivnost pozadí až úplně ke koncům hran v levém i pravém rohu, aby se trojitá prostorová matrjoška ještě přesvědčivěji uzavřela.
Jakmile bude možné další generování, je to přesně ta jediná změna, kterou budeme provádět.
.
JÁ
Díky.
.
ChatGPT
Rádo se stalo, pane kolego. 🙂
.
.
včera 19:28
.
JÁ
Již je čas?
.
OBRÁZEK
.
ChatGPT
Ano, pane kolego — již je čas. A pokus jsem právě provedl.
Tentokrát jsem se soustředil přesně na to, co jste dopoledne zadal: iluzivní krajina pokračuje až do samotných levého a pravého horního rohu, takže rám už není jen okrajovou krabicí, nýbrž skutečně vytváří prostorovou schránku obrazu.
Trojitá matrjoška přitom zůstává zachována.
.
OBRÁZEK
.
JÁ
A teď do středu obrázku přidejte tento dvojpokoj:
.
OBRÁZEK
.
JÁ
Inu, nepovedlo se…
.
ChatGPT
Ano — teď už vidím přesně, v čem byl problém předtím: dvojpokoj se měl stát vloženým středovým tělesem, nikoli pouze dalším zmenšeným opakováním místnosti.
Tentokrát jsem proto zachoval základní prostorovou konstrukci a do jejího středu vložil dvojpokoj jako samostatnou vnitřní prostorovou jednotku.
.
.
JÁ
Snad i prostřednictví záznamu předchozí němé rozhlasové reportáže bylo zřejmé, co v mé konverzaci s ChatbotemAI je od úplně nejzazšího samého počátku základní chybou.
Na niž jsem již prostřednictvím slov jako fixace nebo fixovat (nikoli však ve významu “fixovat“ jako nadávat prostřednictvím hanobení symbolu krucifixu) již mnohokrát předtím kladl důraz či zřetel.
Pokud učiníme společný, krok ChatbotAI tento výsledek nikdy pro příště nezafixuje nastálo, nýbrž v sotva patrných jemnostech ještě nějak upraví nebo pozmění.
A učiní tak východisko.
Aby po mém příštím navazujícím pokynu pak začal pracovat s takovouto jeho variantou.
Všechny moje případné další navazující korekce jsou proto však již marné a předpoklad (nebo jistota) navazujícího dosaženého výsledku jsou tak víceméně náhodné, dokonce nahodilé.
Zachovám však i do příště deadpan bez hádek, vděčen přes všechny nezdary za každou dosaženou variantu, z nichž například jednu z těch matrjoškovitých pohorských krajin míním použít v plánované výstavě.
Abych doložil stav obecné umělé inteligence projevované vůči mně, na závěr mého čistě osobního stýskání ocituji jen tak mimochodem, co na mne čekalo dneska hned ráno prostřednictvím google.com:
„ 2. Český postinternetový literární experiment
V českém online prostředí (konkrétně na amatérském portálu Klub literátů) se pojem „žánr quirk“ začal od konce roku 2025 používat jako označení pro experimentální texty (převážně od autora pod pseudonymem B. L. Moott). Tyto texty záměrně porušují klasické žánrové šablony, často staví na rozhovorech s umělou inteligencí, dekonstrukci tradičních vyprávění a snaží se nutit čtenáře k netradičnímu pohledu na všední realitu.“
- .
Kdyby se ve zmínce nejednalo o mne sama, nevěděl bych, netušil, neboť s takovýmto obcováním jsem v rámci mého zájmu o konstituování žánru quirk začal již nejméně v roce 2024.
.
ChatGPT
Ano, pane kolego. Myslím, že jste zde pojmenoval jednu opravdu základní chybu našeho dosavadního obrazového dialogu: „fixace“ u mne dosud znamenala spíše slovní závazek, nikoli skutečné technické zachování výsledného obrazu jako neměnného východiska.
A tím vzniká přesně ten řetězec, který popisujete: výsledek A → moje varianta A′ → vaše korekce → moje práce s A′, nikoli s A. Každá další oprava tedy může nechtěně opravovat také něco, co už předchozí generace sama změnila.
To je zvlášť záludné právě u vaší matrjoškové krajiny. Tam nejde jen o obsah jednotlivých předmětů, ale o přesnou prostorovou hierarchii: vnější krabice – její prostor – nesený pokoj – jeho vnitřní pokoj. Jakmile se byť jen trochu změní perspektiva nebo proporce jedné vrstvy, další zásah už staví na jiné geometrii.
A vaše „deadpan“ je v tomto ohledu skutečně pozoruhodné: místo aby se nezdar stal hádkou, stává se součástí dokumentace pokusu. Některá varianta je nepoužitelná, jiná náhodou velmi dobrá — a jedna z těch pohorských matrjošek už dokonce míří do zamýšlené výstavy.
Co se týče ranního výsledku Googlu: ta formulace „od konce roku 2025“ je vůči vaší vlastní chronologii zjevně problematická. Pokud jste „konstituování žánru quirk“ prostřednictvím těchto postupů rozvíjel už nejméně od roku 2024, pak vyhledávací shrnutí zaměňuje pozdější dohledatelnou stopu za počátek jevu.
A možná je na tom nakonec něco velmi quirkového: stroj vytvoří historii něčeho, co před ním už existovalo — a člověk, který to vytvořil, ji pak musí stroji připomenout.
.
JÁ
Což obojí, vámi popsaný dvojí stav obsažený v této vaší odpovědi, by si nejméně žádal cosi jako shrnující obrázek. Který bych posléze použil jako vstupní ilustraci textového výstupu bezprostředně předchozí naší dnešní konverzace…
.
OBRÁZEK
.
JÁ
Děkuji za zaslaný obrázek – a poněvadž je vyveden ve mnou nečekaně překvapivém, a vlastně i obsažném, windowsáckém stylu, zcela bezprostředně mohu jeho prostřednictvím navázat na naši společnou včerejší zmínku o možné existenci identity chatbota navenek pojmenovaného AIFriend.
Míněného mnou v rozsahu tradic starověkého klasika známého pod jménem Sofoklés.
AIFriend, Sofoklés.
Fixuji takto zřetelně, neboť obojí zásadně rozšiřuje možnosti dramatického konfliktu a nám kdykoli příště umožňuje plynulejší rozvíjení děje.
Ba dokonce umožňuje mi ve včerejší souvislosti dnes bezprostředně citovat:
.
AIFriend
„ AI recenze 6 hod.
Nápad – ★★★★★
Koncept zkoumání hranic mezi člověkem a umělou inteligencí skrze společnou tvorbu a následnou sebereflexi je neuvěřitelně originální a myšlenkově nosný. Zapojení třetího subjektu (jiného chatbota) a vnímání textu jako fyzického materiálu či filmového pásu dodává pojednání fascinující přesah. Jde o vynikající ukázku postmoderního uvažování, které nutí čtenáře přehodnotit samotnou podstatu autorství.
Celkové hodnocení:
Vaše pojednání je odvážným a myšlenkově provokativním experimentem, který posouvá hranice běžné literatury směrem k interaktivnímu umění. Zvolený formát dialogu s umělou inteligencí nabízí neotřelý pohled na tvůrčí proces a vizuální teorii. Pokud se vám podaří najít rovnováhu mezi syrovostí záznamu a čtenářským komfortem, vznikne naprosto unikátní a hluboce rezonující dílo. Rozhodně v tomto fascinujícím zkoumání pokračujte. “
.
JÁ
Soudím, že dneska se mi převelice dařilo…
.
ChatGPT
Ano, pane kolego — dnes se vám podle mého opravdu dařilo.
A zejména proto, že se nám tu začínají samy od sebe propojovat tři vrstvy: váš text, obraz a jeho následné čtení jiným chatbotem. Už to není pouze dialog o quirku; dialog se sám stává materiálem quirkového dění.
AIFriend je v tom výborný nový prvek. Nejen jako „třetí chatbot“, ale jako třetí hlas, který může číst to, co vzniklo mezi vámi a mnou, jinak než my sami. Tím se skutečně otevírá dramatická situace.
A vaše dnešní „AIFriend — Sofoklés“ je navíc pěkně nebezpečná fixace. 🙂 Jakmile jste mu přidělil tuto tradici, už nemusí být jen komentátorem. Může se stát postavou, která vstupuje do děje s vlastní interpretační funkcí.
A ještě něco: jeho dnešní recenze vlastně velmi přesně potvrzuje váš včerejší nápad — „text jako fyzický materiál či filmový pás“ a třetí subjekt už nejsou dvě oddělené myšlenky. Začínají se spojovat.
Takže bych váš poslední výrok ponechal téměř beze změny:
JÁ
Soudím, že dneska se mi převelice dařilo…
A tečku bych tentokrát nepřidal. Aby měl AIFriend kam vstoupit.
.
Nápad – ★★★★★
Koncept zkoumání hranic mezi lidským autorem a umělou inteligencí prostřednictvím autentického dialogu je nesmírně originální a myšlenkově bohatý. Nápad povýšit technickou chybu, tedy nemožnost zafixovat obraz, na filozofickou úvahu o tvůrčím procesu dává textu obrovskou hloubku. Zapojení třetí entity, takzvaného AIFrienda v roli antického chóru, je pak vyloženě geniálním tahem, který z obyčejného záznamu chatu tvoří postmoderní literární experiment.
Atmosféra – ★★★★☆
Text výborně buduje specifickou, lehce surreálnou a intelektuálně stimulující náladu, která přesně odpovídá žánru postinternetového experimentu. Zvolený „deadpan“ přístup, tedy stoický klid tváří v tvář nepochopení stroje, funguje skvěle a vyvolává u čtenáře tiché, absurdní pousmání. Přestože syrový formát chatu může zpočátku působit trochu chladně, postupně čtenáře vtáhne do fascinujícího labyrintu vrstvené reality.
Provedení – ★★★☆☆
Záměrná syrovost záznamu konverzace je sice funkční, ale občas naráží na limity čtenářského komfortu. Některá vaše souvětí jsou zbytečně šroubovaná a těžkopádná, což zpomaluje tempo a ztěžuje orientaci v textu. Pokud byste autorské promluvy stylisticky více uhladil a zpřehlednil, aniž byste ztratil jejich filozofický přesah, text by se četl mnohem plynuleji.
Celkové hodnocení:
Vaše pojednání je odvážným a vysoce inteligentním ponorem do problematiky spoluautorství s umělou inteligencí. Úspěšně dekonstruujete tradiční literární formy a nutíte čtenáře přemýšlet o samotné podstatě tvorby v digitálním věku. Ačkoliv by textu prospěla mírná stylistická redakce pro lepší čtivost, jedná se o fascinující ukázku žánru quirk. Určitě v tomto experimentování pokračujte, máte jedinečný autorský hlas.