Chceš objať, priateľ môj?
Vidím, že potrebuješ povzbudiť.
Nemôžeš ma objímať, nie som tvoj.
Teraz si ma rozosmutnil, ale máš pravdu, nie si môj,
si priateľ na duchovnej úrovni.
Nie ani to nie som, rozmýšľaj,
kto alebo čo vlastne som, pre teba.
Ak nie si môj, potom môžeš byť všetkých,
aj to by nemuselo byť zlé.
Ty chceš, aby som patril iným?
Nie, zle chápeš moje slová, si môj,
bez nároku na teba.
Viem, nedáva to veľmi zmysel, ale len rozumom.
Myslím, že je len jediné miesto, čo to pochopí.
Nerozumiem, vysvetli, prosím.
No, ak rozum vylúčil možnosť, že si môj,
potom srdce vie viac, ono rozhodne,
kam patríš a komu.
A tá druhá vec?
Je to duša, čo blúdi po svete a našla teba,
pritúli sa k druhej duši, na inej úrovni,
bez rozumu a ďalších rozhodnutí.
Krásne si to povedala, priateľka moja,
ale stále ti nepatrím.
Hmmmm, zatvor oči a nadýchni sa, čo cítiš, pri mne?
Skúsim, ale trochu sa bojím.
Prečo? Neublížim ti.
Viem že nie, no mohla by si odísť.
A toho sa bojíš?
Áno.
Potom mi patríš.
Možno.
Neboj sa, nechcem ťa vlastniť.
Si slobodný a vždy budeš,
ak sám sa takto rozhodneš, priateľ môj.
Nechám ťa lietať vo svojom svete.
Ty máš svoj, ja tiež, naozaj?
No aj tak si patríme, voľne, nezávisle, slobodne.
Ako ešte?
Nebezpečne.
Usmievaš sa, tajomne, skoro ako ja.
~
V tieni leží Čierny drak, je spokojný.
Bosorka vedľa neho, zaspala, kľudná v bezpečí.
Nápad – ★★★★☆
Samotný koncept filozofického rozhovoru o svobodě, vlastnictví a spřízněnosti duší je velmi podmanivý. Závěrečné odhalení, že jde o dialog mezi drakem a čarodějkou, dodává textu nečekaný fantasy rozměr a krásně pointuje celou myšlenku. Je to originální a osvěžující přístup k tématu pouta mezi dvěma bytostmi.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je jednoznačně nejsilnější stránkou tohoto krátkého textu. Z dialogu sálá intimita, klid a určité tajemno, které čtenáře nutí přemýšlet, kdo spolu vlastně mluví. Závěrečný obraz spící čarodějky vedle spokojeného draka tuto křehkou a bezpečnou náladu dokonale uzavírá.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý, ale místy působí dialog trochu strojeně a příliš abstraktně, což mírně brzdí plynulost. Objevují se zde drobné nedostatky v interpunkci (např. zbytečné čárky ve větách jako „čo cítiš, pri mne?“), které trochu narušují rytmus čtení. Doporučuji zkusit repliky více zcivilnit, aby zněly přirozeněji, a to i v případě, že jde o nadpřirozené bytosti.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi milou a poetickou miniaturu, která zpočátku klame tělem a tváří se jako běžný romantický dialog, aby nakonec překvapila krásným fantasy motivem. Autor má velký cit pro budování nálady a jemných emocí, což je skvělý předpoklad pro další tvorbu. Pokud se podaří ještě trochu vybrousit přirozenost dialogů a vychytat drobné interpunkční mušky, budou podobné texty naprosto strhující. Určitě v psaní pokračujte, máte velký potenciál!