Za krvavého úplňku tančí Bosorka s mužem, černým drakem.
K tanci jim hraje nářek duší, utrápených, umlčených, zavražděných.
“Však jednou přijde noc, kdy povstanete a své duše získáte zpět.” Zasmála se Bosorka.
Muž, Černý drak jen koutkem úst zavrčel a pronesl: “Noc pravdy, den zúčtování. Falešní bozi padnou a já přestanu mít hlad.”
Kto hraje na varhany? Nikoho nevidieť.
Pre obyčajných ľudí je to pekelný škrek, zvuk, čo zarýva sa pod kožu až kvapky krvi vidieť..
pre teba je to ľúbezný zvuk, čaše v ruke držíme, napime sa, drak môj, noc bude dlhá…
„Žádné pití, žádné jídlo! Dokud budou mí nepřátelé žít v míru, není nic jiného než jejich krev, co mě nasytí a napojí!”
Mierni svoj hnev, drak mocný, daj šancu dušiam úbohým nápravu zjednať v životoch svojich…
dlaň položím ti na hlavu, skľudni svoj oheň, krvilačnosť…možno o pár storočí…
Má síla nebyla stvořena k odpočinku. Můj oheň nemá jen hřát. Můj hlad nenasytí láska.
Potom hor plameňom temným, srdce zahaľ do jazykov pekelných,
staň sa pánom krvavých tieňov…
počkám až sa nasýtiš…
Hlasité předčítání