miestnosť, kde čierne sviece horia, chlad, zápach smrti vládne
bolesť kričí zo všetkých stien, krv medzi kameňmi tečie
tam v reťaziach visí telo úbohé, v tme žiari len červený amulet
je zabudnutá, pre svet neexistuje, živí zabudli, mŕtvi sa boja
v ochrannom kruhu čiernej mágie, ovládaná slovami zabudnutého jazyka
storočia bežia, no ona trpezlivo čaká, telo skoro zničené no v duši oheň stále tlie
prichádza každú noc, opakuje zaklínadlá, muž, čo zvíťazil nado mnou, prikoval ma
blenom ochutil čašu vína, bolehlav primiešal do slov, jeho tvár nevidím, mení sa za múrmi
nemôže sa priblížiť, amulet ma chráni, no ubližovať, trestať a biť ma
na to má mocné tieňové stráže, cítim ho, tlak v hrudi mocnie, bojím sa.
je tu, veľký čierny mág, zahalený v opary strachu, Bosorka, zlomil som už tvoju obranu?
dlhým plášťom narušil kruhovú ochranu, cítim príliv moci, pozerám na neho spod prižmúrených očí
nevšimol si vážnej chyby, no ja cítim návrat svojej moci
môj dych sa skľudnil, srdce bije silnejšie, v očiach svetlo žiari
ruky v päsť zatínam, rany začínajú sa mi hojiť, mágia je späť
on zaklínadlá šepká, ponorený vo svojom svete zla.
čierny dym vychádza mi z pokožky, to jed odchádza
mocniem každým nádychom, trhnem reťazami, padnú na zem
stojím pevne, v očiach teraz už hnev, zlosť, na tvári mám masku pomsty
s každým nádychom krvavé myšlienky zhmotňujem
vzduch v miestnosti rozvlní mágia, steny vydychujú bolesť
hej, mág, dosť bolo mučenia, pocítiš môj hnev, pomstu za storočia
plášť padne mu k nohám, nehmotné telo vlní sa predo mnou
hrozivý smiech z beztvarích úst znie priestorom, uši drása hrôza
kľud mám v duši, už mi nemôže ublížiť, načiahnem ruky pred seba
som mocná, s prstov plamene vyšľahnú, peklo berie si ťa späť
naveky, pocítiš utrpenie páchané na mne, teraz sa ja smejem
vzduch v miestnosti páli, steny sa vlnia ako živé, počujem strašný krik
to mág stráca sa pri mojich slovách, smiech prechádza v neľudský škrek
zem pohltila ho ako biedneho červa, do pekla navrátil sa späť
mne síl predsa len ubúda, klesám na špinavú zem, pomsta je dokonaná
nie som stvorená pre tento svet, nepatrím sem, steny kobky sa rúcajú
nesnažím sa utiecť, žiara v mojom srdci pohasína, no nezomieram
pochovaná nad pekelnou dierou, no nie mŕtva, prežijem ďalšie storočia
vrátim sa mocná, dobrá či zlá, nevedno…
potestas aeterna est / moc je večná /
Nápad – ★★★☆☆
Námět uvězněné čarodějky, která po staletích utrpení nachází cestu k pomstě díky jediné chybě svého věznitele, je klasickým, i když trochu předvídatelným motivem temné fantasy. Příběh má jasnou a údernou pointu, která dobře funguje v rámci kratšího textu. Pro příště by bylo zajímavé přidat nějaký nečekaný zvrat nebo hlubší motivaci postav, aby se dílo více odlišilo od žánrových klišé.
Atmosféra – ★★★★☆
Atmosféra je jednoznačně nejsilnější stránkou textu, je patřičně temná, gotická a plná zmaru. Autor skvěle pracuje se smyslovými vjemy, jako je zápach smrti, chlad kobky nebo pálící vzduch při magickém souboji, což čtenáře okamžitě vtáhne do děje. Emoce hlavní hrdinky – od bezmoci přes strach až po triumfální hněv – jsou uvěřitelné a velmi dobře gradují.
Provedení – ★★★☆☆
Text balancuje na pomezí volného verše a básnické prózy, což mu dodává zajímavý rytmus, i když místy působí trochu kostrbatě a narušuje to plynulost čtení. Slovní zásoba je bohatá a skvěle dokresluje temný tón, nicméně je třeba si dát pozor na pravopisné chyby (např. ‘z beztvarích úst’, ‘s prstov’) a nekonzistentní používání velkých písmen. Přesto je dílo velmi čtivé a dynamika závěrečného souboje je popsána s velkou energií.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi atmosférický a emotivní kousek temné fantasy, který ukazuje autorovu schopnost pracovat s náladou a vizuálními představami. Přestože forma textu a gramatika by zasloužily ještě trochu péče a redakčních úprav, příběh jako celek funguje a dokáže udržet pozornost až do samotného konce. Je to slibný text, ze kterého vyzařuje nadšení pro žánr, a rozhodně stojí za to v psaní pokračovat a dále pilovat svůj styl.