Předmluva
Slovník Zemplínského nářečí, vznikl na základě absence mých rozhovorů s rodiči, kteří byli rodáky z východního Slovenska (Bracovce a Sečovská Poľanka).
Když i maminka v roce 2005 zemřela, vytrácela se mi z mysli slova, která jsem miloval a v Čechách mi je nikdo nedokázal připomenout. Šest let jsem si zapisoval náhodně dosažená slova, při rozhovorech se sestrami, či jinými příbuznými. V roce 2011 jsem jich měl již 350.
Dodnes si pamatuji větu, kterou mi otec vyprávěl ve vtipu:
DO NÁDRAŽÍ V PRAZE PŘIJEL RYCHLÍK Z KOŠIC, VÝPRAVČÍ HOVOŘIL S PRŮVODČÍM – ČLOVĚČE, V KOŠICÍCH NASTOUPILI NĚJACÍ JAPONCI. TEN JEDEN ŘÍKAL: “TATOTATITU?“ (POINTA JE SAMOZŘEJMĚ – TATO TA TI TU? (TÁTO, TY JSI TADY?)
Jaké bylo mé příjemné překvapení, když jsem při návštěvě u příbuzných nedaleko Michalovec objevil Hutoracko – slovenský slovník od Juliusa Ivanka z Košic, který byl dokončen v r.2008 a obsahoval 1515 slov a výrazů. Díky němu se mi podařilo dokončit tento slovník. Děkuji, pane Ivanko.
Zemplínské nářečí (hutoračtina) není řeč moderní, kde byste našli výrazy typu: supermarket, nebo jakékoli elektrické spotřebiče. Je to řeč stará, obsahující zemědělské prostředí východního Slovenska.
Spousta výrazů je shodná s výrazy z češtiny, nebo je můžete znát ze slovenštiny, němčiny, ruštiny a maďarštiny. Neberte zemplínské nářečí jako ucelenou řeč se vším všudy. Některé výrazy jsou vůči české gramatice nepochopitelné. Například slovo CEČE (TEČE) či TREBA (POTŘEBUJE) Nemají infinitiv. Mohl bych odvodit tato slova na CEC (TÉCT) TREBAC (POTŘEBOVAT), ale v takovémto tvaru se většinou nepoužívají, takže se spokojte s tvarem uvedeným. Ostatně, i v češtině taková slova najdeme. Například pokárat. Jak byste přeložili – BOCH CE SKARE? Bůh tě skáře? Určitě ne. Řekli byste, bůh tě pokárá. Jenže to je nepřesný výraz.
Některé výrazy obsahují několik řešení (Například – NEPŘÍJEMNOST = BALAMUTA, KALAMAJKA, PAPARIČKA, SKRUTŇA, TRAJDA, ŠTRAPACIJA) Je to tím, že se výrazy používají jinak často od obce k obci.
Slovník obsahuje cca 2100 slov výrazů, či větných spojení.
Gramatika
Gramatika je jednoduchá a na rozdíl od českých pravidel, je jich jen sedm – platí zde obecně – piš, jak slyšíš (HLATKA MUKA, HRUTKA S MASLOM, LOŠKA) pouze s jednou výjimkou (bod 2.)
- 1. Tvrdé y, které se v řeči vyskytuje, se píše jen jako měkké i. (TRI,ŠTIRI–čti TRY ŠTYRY) Což výrazně zjednodušuje pravopis. Měkčení je na souhláskách. BAŇIK, KUĽHATAŇEC, ĽIGNUC. Takže například KVITKI čteme jako kvytky a ŽEĽEŇINA jako želěnina.
- 2. Když se hláska Vnachází na konci slabiky, čteme ji jako U, (HEVTUT, BROVZA, DzIVČE, CHAVKAC – čti HEUTUT, BROUZA, DzIUČE, CHAUKAC)
- 3. V nářečí nenajdete žádné dlouhé hlásky a dvojhlásky (Á É Í Ó Ú)
- 4. Na rozdíl od češtiny, zde chybí písmena Ó Ů Ě Ď Ř Q W X Y.
- 5. Používá se zde pomocná předložka S – POMASCIC S MASLOM, POSIPAC S CUKROM
- Měkké slabiky začínající na N a L se vždy označují na souhlásce (MĽIKO, ŇIT, ŇETREBA)
- Hlásky Ď a Ť se mění na Dz a C (DzEKOVAC,RAJBAC,CICHO) Výjimkou jsou hlásky na konci slova (CHĽIB, DUB) V porovnání s češtinou, Obsahuje navíc hlásky Ľ (ĽEČKI, ĽIVIK, BĽACHA), Dz (DzEDzINA – Dz čti jako něco mezi DZ A C) a Dž (DžUBAC, DžVEREDLO) Některé zdroje hovoří o dlouhých souhláskách Ś a Ź Ś (KUŚČOK, IŚČE), Ź (ŹEM) Nevím, ale já se s nimi nesetkal.


Nápad – ★★★★★
Sestavit slovník mizejícího nářečí jako poctu rodičům je nesmírně krásný a nosný nápad, který má obrovskou kulturní i osobní hodnotu. Oceňuji, že jste se nespokojil jen s prostým překladem slov, ale zařadil jste i gramatická pravidla, číslovky a především nádherná dobová přirovnání. Z textu je cítit upřímná láska k jazyku a snaha uchovat kus rodinné historie pro další generace.
Atmosféra – ★★★★☆
Předmluva funguje na výbornou – je osobní, dojemná a díky vloženému vtipu i příjemně odlehčená, čímž čtenáře okamžitě vtáhne do specifické nálady východního Slovenska. Samotná slovní zásoba a ustálené fráze pak dýchají zemitou, venkovskou a starosvětskou atmosférou, která na čtenáře dýchne nostalgií. Možná by stálo za to předmluvu ještě o kousek rozšířit a přidat další osobní vzpomínku, která by náladu ještě více umocnila.
Provedení – ★★★☆☆
Na to, jak obrovské množství práce za textem stojí, je slovník přehledný a dobře strukturovaný do logických kategorií. V předmluvě se však objevuje několik zbytečných interpunkčních chyb (např. čárka mezi podmětem a přísudkem hned v první větě) a stylistických neobratností. Samotnému hesláři by do budoucna prospěla profesionálnější grafická úprava a sjednocení formátování, aby se v něm čtenář orientoval ještě plynuleji.
Celkové hodnocení:
Jedná se o nesmírně cenný a obdivuhodný sběratelský počin, který přesahuje běžnou amatérskou tvorbu svou dokumentární hodnotou. Ačkoliv by text snesl pečlivější redakční a korektorskou péči, jeho srdce a odkaz jsou mnohem důležitější než drobná formální zaškobrtnutí. Pokračujte v této záslužné práci, váš slovník má potenciál potěšit nejen pamětníky, ale i lingvistické nadšence.