Nezařazené

Na chalupě/2016
Četba díla zabere cca 2 min.

Autor: Majda

Útržky vzpomínek…

Konečně jsme na chalupě. Tolik jsem se těšila – my oba!
Po dvou dnech jsem Járu donutila, aby smetáčkem vyprovodil pavouky z kadibudky.
To se tam člověku hned klidněji sedí.

Pustila jsem se do úklidu. Nedalo mi to a začala jsem prohrabovat šuplíky a skříně a znovuobjevovat poklady. Tolik nostalgie v tak malým prostoru – starý knížky, rakety na badminton, lampióny, starý výtisky ábíček, Květů, Chalupáře….Natáhla jsem na sebe maminčin pletený svetr od tety Milušky. Pamatuju si ho ještě z dětství. Tik tak – zvednu hlavu – tři čtvrtě na pět. Jára šel na houby. Zajímá mě, jestli bude mít stejný úspěch jako my první den po příjezdu.
„Pojď, vyrazíme jen na obhlídku, jestli vůbec rostou.“ hučel do mě
Po čtyřech hodinách se vracíme s ovršenými košíky. Tak hlavně, že víme, že rostou.

Miluju, když tady prší. Sedět v sednici nebo se jen tak válet na půdě a poslouchat to bubnování, zatímco v kamnech praská dřevo.

Sedím pod lípou, pochutnávám si na Járově pečené dýni. Je pod mrakem, ale i tak je krásně. Nezáleží na tom, co nebe nabízí – vítr, slunce, déšť – na neodolatelnosti místa to neubírá.
Jára leží na trávě přikrytý žlutou dekou s motivem nepravidelně posetých černých kosočtverců a vypadá jako indián. Rozplývá se nad tím starým stromem a je fascinovaný ptačí říší, která se v koruně usídlila. Tiše ptákům závidí, že se můžou rozhlédnout do světa z toho nejvyššího místa té dřevěné majestátnosti.
„To je úžasný, jak se ptáci můžou dostat až na samý vrcholek koruny. Člověk se vyšplhá vždycky jen do větví, které ho ještě unesou. Výš ne.“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Majda

Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

2 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Aleš K.
Host
Aleš K.
3 let před

Sálá z toho neuvěřitelná pohoda 🙂

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Někdy i žít je statečným činem.. Svolného osud vede, zpurného vleče... Celý lidský život ...
Jemná oranžová záře osvítila strop pokaždé, když si potáhl z cigarety. Kouř pomalu plnil jeho ...
Vánoce, pro leckoho nejkrásnější svátky v roce, podle mě ztratily svůj původní význam. Nejde ...
Duše. Ta krásná, křišťálově čistá slzička v našem nitru, se kterou se každý z nás narodí....
Vždy, když se děje něco špatného, nebo se člověk chová, jak by neměl, jak se to nesluší, vžd...
road between green tress
Tisíce lidí, tisíce povah, tisíce názorů, ale pouze dvě strany! Dva odlišné úhly pohledu!! Na c...
Slzy štěstí   v perly proměněný ...
Takto nějak zní zadání k mé povídce, které jsem vyfasoval při hodině českého jazyka. Pokud vez...
Jsem přírodní bruneta. Tedy... mám takovou tu "podkladovou" barvu, jako spousta ostatních ...
Když vám večer připadá, že jste se neodvolatelně rozhodli zůstat doma, když jste si oblékli žu...
Mít v dnešní době odvahu být ženou bez „přidaných hodnot“, zkrátka být in nature, je ve sv...
energy, silent, girl
Je takové ticho, že i pocit viny, tíha všeho jde slyšet.. slyšet ve zrychleném dechu, polykání n...
Víte, co je na depresích a stavech úzkosti nejhorší? Pocit samoty. Přiživujete v sobě hlas, zlý ...
Tak ono nestačí, že mě Jára kope ze spaní, protože se mu zdá, jak hraje fotbal. Dovedl to do tako...
Mohla bych psat do nekonecna, kolik toho v hlave mam.. chvilema chytam do ruky tuzku, ze zacnu psat a v t...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Slzy štěstí   v perly proměněný ...
Jemná oranžová záře osvítila strop pokaždé, když si potáhl z cigarety. Kouř pomalu plnil jeho ...
Takto nějak zní zadání k mé povídce, které jsem vyfasoval při hodině českého jazyka. Pokud vez...
Vždy, když se děje něco špatného, nebo se člověk chová, jak by neměl, jak se to nesluší, vžd...
energy, silent, girl
Je takové ticho, že i pocit viny, tíha všeho jde slyšet.. slyšet ve zrychleném dechu, polykání n...
Duše. Ta krásná, křišťálově čistá slzička v našem nitru, se kterou se každý z nás narodí....
Vánoce, pro leckoho nejkrásnější svátky v roce, podle mě ztratily svůj původní význam. Nejde ...
Mohla bych psat do nekonecna, kolik toho v hlave mam.. chvilema chytam do ruky tuzku, ze zacnu psat a v t...
Mít v dnešní době odvahu být ženou bez „přidaných hodnot“, zkrátka být in nature, je ve sv...
Zpověď psychopata   Psáno “rádoby”deníkovou formou (na základě momentálních impul...
Když vám večer připadá, že jste se neodvolatelně rozhodli zůstat doma, když jste si oblékli žu...
Neni den, kdy by se mi v hlave nepromitl zivot tady a zivot predtim nez jsi se mi zase ozval. Snazim se v...
Tak ono nestačí, že mě Jára kope ze spaní, protože se mu zdá, jak hraje fotbal. Dovedl to do tako...
road between green tress
Tisíce lidí, tisíce povah, tisíce názorů, ale pouze dvě strany! Dva odlišné úhly pohledu!! Na c...
Víte, co je na depresích a stavech úzkosti nejhorší? Pocit samoty. Přiživujete v sobě hlas, zlý ...
0