… vtáky noci, zobuďte svoju moc, luna na temné hory svieti,
volám vás, priatelia čierni, zakryte oblohu svojimi krídlami,
zobáky obráťte proti nepriateľovi, vaše hlasy nech letia do kútov zeme
a vy, tichí strážci noci, čo krv sajete zvieratám, pripravte nepriateľa o moc,
pomstím sa všetkým, čo po tisícročia prenasledujú môj rod,
čarodejky, mágovia, živí, mŕtvi, aj tí čo sú medzi,
čas nech plynie podľa môjho želania, zatienim slnko, mesiac, hviezdy,
kto ma pripútal magickými okovami, nech v pekle zhorí, so mnou,
nebojím sa následkov, keď vy ste mi slobodu zobrali, tisíc rokov
pochovaná v čiernej zemi, nadišiel môj čas, nik smrteľný
nezvládne môj hnev, možno drak spúta moju moc,
no ani ten sa neobjaví, spí, nesmie prebudiť svoj večný oheň,
moje telo je rovnaké, vyhrabané zo zeme, moje srdce
je čierne, stojím nad vlastným hrobom, polnoc o chvíľu nastane,
chcem ničiť, rúcať príbyky vaše, zrazu zem sa zatrasie,
hromy, blesky bez dažďa, len padajúce kamene z vysokých hôr,
na prchavý moment strach zovrie mi čierne srdce, si tu, drak?
predo mnou obrovský tvor sa týči, z papule oheň chrlí,
DOSŤ, bosorka, to nie si ty, odvolaj nočné tvory, zabudni na pomstu,
viac hnevu vyvolal si vo mne svojím príchodom, ODÍĎ! ak môžeš,
temnými krídlami objíme ma celú, kto teda som? neodpovedáš,
tvoje teplo spomienku vo mne prebúdza, pozriem ti do veľkých očí,
vidím tam seba, čierna slza do dlane mi spadne, podám ti ju,
viem kto som, temnota mizne, drobná kvapka na striebornú zmení sa.
… opäť vystriem ruky k oblohe, vráťte sa späť, priatelia moji,
už vás nepotrebujem, pomsta nakoniec viac bolí ako trest
vráťte sa a žite v kľude, ďakujem lune …
Drak odletel, čosi striebristé zablysklo sa v tráve.
Nápad – ★★★★☆
Námět probuzené čarodějky prahnoucí po pomstě a její konfrontace s drakem je sice klasickým fantasy motivem, ale autorsky je zde uchopen velmi citlivě. Zvrat, kdy drak místo boje použije objetí a probudí v hrdince ztracené vzpomínky, dodává textu nečekanou hloubku a přesahuje běžná klišé. Myšlenka, že pomsta bolí více než samotný trest, je krásným a nosným poselstvím.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je jednoznačně nejsilnější stránkou tohoto textu. Od prvních veršů se daří budovat temnou, až hmatatelnou náladu plnou hněvu a magie, která se postupně láme do křehkého uvědomění a smíření. Emoční přerod hlavní hrdinky je i na tak malém prostoru velmi uvěřitelný a dokáže čtenáře vtáhnout přímo do středu dění.
Provedení – ★★★☆☆
Text má zajímavý rytmus a poetický nádech, slovenština mu dodává příjemnou melodičnost. Stylistika by si však zasloužila trochu uhladit, některé obraty působí mírně šroubovaně (např. ‘rúcať príbyky vaše’) a použití verzálek (DOSŤ, ODÍĎ) působí vizuálně trochu rušivě. Přechod od absolutní nenávisti k prozření je možná až příliš rychlý, ale v rámci básnické formy je text čtivý a plynulý.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi působivý lyricko-epický text, který v sobě skrývá silný příběh o odpuštění a hledání vlastní identity. Přestože by forma snesla drobnou redakční péči a sjednocení interpunkce, autorův cit pro budování atmosféry a obrazotvornost je obdivuhodný. Určitě v psaní pokračuj, máš skvělý smysl pro zachycení emocí a vizuálních detailů, které čtenáře okouzlí.