V krajině
kde nic nebolí
kde se láska rozprostírá
kde vše živé spokojeně dýchá
tam se utíkám
tam jsem sama sebou
a tam Ti vyznám
vše co v nitru mám
– to ryzí, čisté, neochvějné
pak
vrátím se zpět a litovat nebudu
jen zatoužím
vyznat se Ti i v té krajině bolesti
a kde se lásce nepřeje
kde se dýchá sevřeně
snad
jednou
možná
vyznám Ti vše
a Ty mě neodsoudíš…
Políbíš mé skráně
vtiskneš oči do mých
…
Ten otisk v srdcích
tu byl už dávno
dávno předtím
než se
naše duše
poznali