Tam, kde se prodloužená záda
v roklině osudu ztrácí,
tam jednou spočinu i já.
Tam, kde mizí sny a ideály
mnoha generací,
tam jednou naleznu svou skrýš.
Vždyť víš, že není úniku
z temné pasti černé díry,
co jak peklo všechno schvátí
rozdrtí a nenavrátí,
co jak tlama rozevřená,
bezzubá však nenažraná,
rozžvýká zbytky víry
a spolkne v křečích zániku.
Tam, kde se prodloužená záda
v roklině osudu ztrácí,
tam jednou spočinu i já.
Bez výčitek, beze strachu,
bez lítosti z toho krachu,
ať štěstěna mě má, či nemá ráda,
půjdu s hlavou vztyčenou až tam,
kde končí prodloužená záda.
Hlasité předčítání
