Noční obloha odráží se do tmy města
Pouliční lampy září jako drahokamy
Každá z nich ukazuje, kde je má cesta
Kde začátek a konec
Mých tápajících kroků
Když lehnu si do trávy a očima hledím na nebe
V srdci a v myšlenkách, vzpomínám, lásko má na tebe.
Jako světlo na zemi, hlídáš můj směr
Slzy, jež stékají mi po tváři, z beznaděje a ztracené víry
Ty něžným vánkem je lehounce osoušíš
A když zavřu oči a neklidně spím
Ty po celou noc, nade mnou lásko má, tichoučce bdíš
Když noc překlopí se v den a paprskem slunce šimráš mě pod nosem
Hřeješ má bledá líčka
Dokonce cítím, jak něžných polibkem, dotykem motýla, líbáš mi víčka
Větrem čechráš mi vlasy a čaruješ úsměv na rtech
Já znovu chci spát, zavřít oči a být s tebou v mých snech
Tančíš se mnou po louce
Jsem jako lesní víla zahalená do lehounké pavučinky z obláčků utkané
Já přeji si jediné
Snad se má lásko, už brzy, velmi brzy setkáme
Den opět mění svou tvář a mění ji v noc
A já stejně tak jako včera, i dnes vím, jak velkou má pro mě moc
Noční obloha, jak stéblo trávy na kterém rosa se třpytí
Ukazuje mi důvod zde mého bytí
Ač nemám Tebe, protože osud připravil to jinak
Vím, že na mě se díváš skrz zář nočních hvězd
Jež milionem očí upírajíc na mě zrak
Už chápu, že zrovna tak to má být a ne jinak
V mém srdci místo máš napořád
Lásko má nejdražší
Jenom malinko postačí
A můžeš se ke mně snést z půlnočního nebe
Já lásko má, navždycky budu mít
V srdci jen tebe
Hlasité předčítání