Poezie

Narozeninová

Autor: Bára Adéla

Žádná dlouhá souvětí,

až k Tobě přání doletí,

potěší snad

i pár krátkých řádek.

Můj dárek pro Tebe?

Snad modlitba, snad báseň

ve které svěřím Tě Bohu.

Nikdy víc se nemusíš bát,

já jsem s Tebou v modlitbách

a Bůh stále.

Neříkám že nepřijdou zkoušky,

co by potom ze života zbylo,

bylo-li by Ti na světě jen milo?

Nepřeji Ti zdraví, štěstí.

To přát může jen Bůh.

A často právě ve strasti

poznáš poklad nebeský.

Přeji Ti pevnou víru.

To všechno je

co k životu potřebuješ.

Bůh Tě chová ve svých dlaních

On nedopustí co nepřitáhlo by Tě blíž

k nebi.

To přeju Ti.

Tak všechno Boží!

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Bára Adéla

Jsem začínající pisálek, baví mě čtení i psaní různých žánrů. Budu ráda za veškerou kritiku, která by mě mohla posunout dál v mé tvorbě.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
i dont feel the best Maybe I’m just depressed Again And again. The world is rolling behind me Everythin...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
Za pár dnů přijdou ledový muži. Led je cítit venku již teď. Holky se válejí v chladné ka...
Z nástupiště vidím prvorodičku jak tlačí košík plný nákupu místo kočárku Dítě pr...
Kosí trylkování za oknem připomnělo   Včera jsi vdechla jaro   Obnažené k...
Až se ti někdy bude chtít koutkem oka zavadit o můj prostý život... Bez vyzvání vejdi dál ...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
Na zem padá vločka sněhu, chci tebe a tvou něhu. Zahřát ruce, pohled do očí, stokrát než Zem...
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ - jen aby m...
Sesypaná v rohu na anonymní hromadě nevěda jak se poskládat do úhledných řádků ne-smys...
spěchám rychle zvenčí domů vytáhnout věci z pračky ven než zmokvají a zasmrádnou.   s...
život je zábavný. šťastný i bídný a vlastně takový jaký si uděláš - můžeš žít s...
Krtek Vynálezci by se měli zamyslet. Jak takový drobný tvor s malými pacičkami dokáž...
Neumíš kreslit? Krasopisně psát? Zpívat, básnit, textovat? Na žádnej hudební nástroj hrát? ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Zaklepalo u mých dveří stáří a já blázen pustil jsem ho dál Teď mi zdravá jídla stále vař...
Čeho si na sobě cenit? Za co si pochvalu dát? Chtít se zkusit změnit? Nastolit si nový řád? ...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
Tvé oči, jako oči laně, teď uplakané jsou. Tvé rty něžná červeň třešní ve větru chv...
ty, nepravém odsouzená neznalým zatracená dej mi jiný stupen vědění úhel vidění ulev od mi...
0