Můj den končil v doprovodu cinkrlátek,
kaleidoskop na obloze točil hvězdy,
a já čichal v ovzduší mírný zmatek,
lidé brali obchoďáky nájezdy.
Ze svého domu jsem davy pozoroval,
zmateně kráčely kolem smradlavých aut,
jak ve Dni trifidů jsem si připadal,
ze shora mi mával slepý kosmonaut.
Bál jsme se, že rozum i zrak lidstvo ztratilo,
když blátem se brodilo kvůli dárkům,
a za slevami se tak rychle řítilo,
jen oči dívky vzhlížely ke kočárkům.
Byl jsem snad jediný, kdo popíjel kouzla dnů,
Bez námahy a stresu jsem měl Vánoce snů.
Hlasité předčítání
