Poezie

Výtah

Autor: KarlosD

Nejede výtah,

zase musím po schodech, nebudu sípat.

Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach,

že životní vlak nestihnu?

Když za hodinu jede novej, lepší, jinej.

 

Je to síla,

když k vytčenému cíli nemůžeš použít výtah.

Trmácíš se nahoru do nejvyššího patra

se zraněním, ale víš, že tě tam nahoře čeká láska

možná i spása a sláva, dlouhá je však nahoru cesta.

 

Musíš projít postupně všechna poschodí.

Spálit zlé vzpomínky, když očistná vatra hoří.

Zapomenout na příkoří, cos činil a bylo ti činěno.

Čím stoupáš výš, chápeš, co jak bylo míněno.

Přitom v mysli očištěno, nový člověk jak mimino,

každý schod je jeden tréning na kterýms měl kimono.

4.34/5 (2)

O autorovi

KarlosD

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.34/5 (2)

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.34/5 (2)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsem panna ve výloze Pozoruji korzující dav na ulici Záplavy baťůžků, tašek a kabátů Slyš...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
Korálky přátelství posílám po niti Korálky barevné vplétám je do sítí Korálky něžné co du...
Vyprahlost v horách z horka a záře, deru se hlubokých borůvčím, hledám studánku sil. "...
Tvůj kompulzivní zvyk laskat si vlasy testamentem je nekonečnosti a já taky nechci př...
Malíř maluje ve vrstvách. Šedá kůra mozková lososově růžové paměti, levá – pravá hemis...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
Než vtrhnu na jeviště do pálených písmen v chóru okamžení do bitvy slov a dobrodění ne...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Mít tě blízko a slyšet tvoje srdce bít. Usmát se, pohladit, ústa tvá něžně políbit. Být ve...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jedním slovem   Vyjádřit jedním slovem Vyjádřit lásku i zlost Vyjádřit štěstí s ža...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
Proužek světla v tmavém lese, kde se ozvěna za hlasem nese. Tam jest místo mezi stromy, kde pást...
Ujíždím z toho neosobního dusivého betonu... Vítá mě zelená náruč Mám chuť se do ní vrhnout...
Sněží   Skoro o nic neběží tak to mám ráda vločka se za vločkou na zem tiše skládá. J...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
 Pavoučí sítí protkaná křehká a bezbranná jemným citem spoutaná tichá a pokorná pod kůží ...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Nespavá   Když si tak stýskám prstýnkem z pohádky beránka co nás všechny spasil ...
bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...
Vtiskl se dávno a hluboce   Zakotvil dávno a pevně   Prostoupil dávno ...
0