Nejede výtah,
zase musím po schodech, nebudu sípat.
Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach,
že životní vlak nestihnu?
Když za hodinu jede novej, lepší, jinej.
Je to síla,
když k vytčenému cíli nemůžeš použít výtah.
Trmácíš se nahoru do nejvyššího patra
se zraněním, ale víš, že tě tam nahoře čeká láska
možná i spása a sláva, dlouhá je však nahoru cesta.
Musíš projít postupně všechna poschodí.
Spálit zlé vzpomínky, když očistná vatra hoří.
Zapomenout na příkoří, cos činil a bylo ti činěno.
Čím stoupáš výš, chápeš, co jak bylo míněno.
Přitom v mysli očištěno, nový člověk jak mimino,
každý schod je jeden tréning na kterýms měl kimono.
Hlasité předčítání