Poezie

Vůně všedního dne

Ráno

Ze slunce se vůně snesla

Nabral jsem si celou pěst

Vytáhla mě z mého křesla

Čichám čichám ostošest

 

Odpoledne

Potkávám své známé tváře

Z tvarů žen se tají dech

Hraje si na opraváře

Hltám vůni v pohledech

 

Večer

Věnuji se jiným slastem

Denní prací procvičen

Unaven, však velmi šťasten

Vracím vůni – nasycen

 

Noc

Spánkem sílí moje tělo

Sny mi duši promění

I když slunce odletělo

Těším se na vonění

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
hřmí mi myšlenky po kolena v blátě usychám   pomalu vplouvám do nikam   Bůh ví...
v práci jsem dneska byl do jedný do rána - není to zrovna moc dojemná otrava. a v době posled...
Na duši nejtišší chvění hlubinou ladím houslové struny v ovzduší lehounké pápěří hudbo...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
Slova jak vlny valí se kolem. Kdo se naučí ty vlny spoutat ten vyhrál boj jménem Život. Slova...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
Tak už  se to v životě děje chvíli jste šťastní veselí, vše se daří dokázali byste lét...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
Obloha jasná, prý svítá už asi. Jen tak si sedím a čechrám si vlasy.   Životem znaven...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
Ledovým střepem poranila srdce malého Káje zlá zimní královna. Zdá se, že si stále hraje...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
I   již stojí zde - na břehu říčním - daleko černých stěn přehradních vě...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
Z nástupiště vidím prvorodičku jak tlačí košík plný nákupu místo kočárku Dítě pr...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Na duši nejtišší chvění hlubinou ladím houslové struny v ovzduší lehounké pápěří hudbo...
Tající vločka   Pomíjivá je krása vloček  sněhových jak oslnivost  filmových div ...
Sedím a koukám z okna, čtu mezi řádky, a kolem mě svět utíká, jak kolotoč na pouti, všec...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
Kdeže ty loňský sněhy jsou vzal je ďas a my zpiti pod obraz kráčíme noční krajinou   ...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
0