STÁLE zataženo, stále pusto, čím dál větší zima a moře hluboké, temné a tak nějak cizí.Tento kout Světa nám byl čert dlužen.
Padl na mne splín, stejně jako padá „svrchovaná slina moudrosti neomylné, prevence proti fantazii na verše posedlých geniálních tuláků”. Padl na mne splín a já se opět pokoušel to nevnímat. Opět se mi to nepodařilo…
Jsem panoptikum nevyhraných bitev
Své komplexy si léčím solí
Jsem světec bez svědomí, velmistr přetvářky
Jsem filantrop s duší špinavou od hříchu
A každý dar mě bolí
Jsem slaboch, jenž sní sny faraónů a králů
A láska zdá se mi být slabostí
Jsem hlupák, co se zhodnotil, a tápající bez hole
Jsem impotent s darem potence
Jsem věčný strejda
Řeka bez břehů
Jsem pouhé jméno
Ten, co nemodlí se k bohu
(i když ví, že je mu odpuštěno)
A mi bueno vista
Jsem Oskar Valid
Jsem Motorista