Sentence:
Každý má svoji pravdu, pro kterou stojí za to lhát. Domněnka naivních idealistů o pravdě bezbranné je zcela lichá. Pravda totiž disponuje velmi silnou zbraní – lží.
Antverpy (25.1.1998)
SUNSET OF INDUSTRY: Moře jak zpěněná žluč, ubohost s mimikry moci, dva pohledy na věc, vnímání s absencí nepochybného a spousta času na své niterní boje, jež vymezeny až groteskní nepřítomností smyslu (u delikátně definovaných povah zcela přirozené). … Jsem opět na lodi. Útočí-li realita jedinou obranou je hluboká revize a na tu teď čas mám.
New Orleans, French Quarter (1.3.1998)
WELCOME TO AMERIKA: Puritánská Amerika si sobě dovolila tuto Perlovku.. Ovšem tady jde jen o krajkovou spodničku, plandající na ramínkách z nitek, přes neprůstřelnou vestu amerického, na hlavu postaveného moralizmu.
Azory, 300Nm jihovýchodně Lat: 41° 20′ N × Long: 39° 05’W (12.3.1998)
CONGRATULATIONS: Dneska jsem se narodil (kdo ví před kolika lety). Kuchaři mi upekli velký dort a poté jsme se společně, v rámci možností, ožrali. Prostinké prožitky jsou posledním útočištěm složitých povah.
Mexický záliv (10.4.1998)
WELCOME TO OUR PLACE I. : Včera jsem rozdupal karton malborek, také jsem se záměrně překouřil, a s koncem večera vrhnul popelník se zapalovačem za burtu, následovala inventarizace šancí, přísaha nad otevřenou biblí a ceremoniál s popelem. Domů přijedu jako nekuřák – snad. V poslední době si připadám jako větrnomlýnobijec. Lze těžko pochopit chvíle, kdy počítám vteřiny života (ne v obavě z jeho konce, nýbrž pro bázeň z jeho délky).
Mississippi (12.4.1998)
POTURČENEC HORŠÍ TURKA: Chvílí, kdy tato loď přešla do vlastnictví holandského rejdaře (1. 1. 98), nastala neúprosná, až bych řekl násilná amerikanizace všeho, doposavad českého. Budiž, jedná-li se o služební zprávy, avšak nejsem schopný snést degeneraci češtiny mezi posádkou. Dnes odpoledne jsem zaslechl větu, kterou bych, nebýt této atmosféry, považoval spíše za ten nejtvrdší brněnský dialekt. Lingvista si musí umýt ruce, když slyší žvást tipu: „Jsem redy na další vork, mistře”. Já jsem taky „redy” a to na definici tvé mluvy blbče. V tomto případě nejde totiž o nic jiného, než o dialekt poturčence.
Mississippi (14.4.1998)
WELCOME TO OUR PLACE II.: První šluk (po třech dnech) byl jak horký, chtíčem z proluky vibrující dech nadržené milenky. Ještě nedošlo k výronu „endorfinů”, ještě to nebyl ten stav, pro který byla připuštěna, ale obsahoval schylování. Šluk druhý, to byla pohoda. A život ten přeci je o hledání pohody. Tento šluk byl tím co v životě hledám. (Až se mi z toho odhalení zatočila hlava). Ten třetí byl jak kulička z holubu – nedělá se to (nemělo by se), ale když ty ruce k tomu tak podvědomě směřují. Jakoby něco z prenatálu, i když, na druhou stranu, žádná pecka to zrovna není. Čtvrtý šluk – ten je zbytečný, je zbytečný jak nevhodná poznámka. Musí být hrozným údělem stát se zbytečným jak čtvrtý šluk …hrozným, ne však bezúčelným – to ta zpropadená zbytečnost. Pátý, ten zabolí, ten bolí tak, jak bolívá poznání. Pro někoho bolestnou, pro jiného bezbolestnou strstí. A ty další? …ty jsou jaksi navíc. Ani zbytečné, ani bolestivé, ani nevhodné, pohodové či vibrující chtíčem. …Ale bohužel o nich je kouření.
Santa Marta, Kolumbie (4.5.1998)
….A HOLKY PRODÁVALY SEX TAK, JAKO KOMEDIANT ILUZE: Medellínská mafie se topí ve sračkách, aktivitu převzal kartel z Cali. Ovšem to je stará známá věc. A co je nového? Snad jen fakt, že holky, které v době mé předchozí návštěvy k použití nebyli, dnes k použití jsou.
Barranquilla, Kolumbie (10.5.1998)
CHCEME-LI BOHA POZNAT, MUSÍME HO NAPŘED ZTRATIT: Rovnováhou je neustálý konflikt poklesku a pokání. Stále ještě nejsem připraven na vylodění,